Umělá inteligence? Ne, umělá kreativita – nový postrach umělců! | Kapitola 5

Říkejte si, co chcete, ale to, co vypadává ze současných betaverzí kreativní AI, si hravě strčí do kapsy většinu moderního šitu, který je nám prezentován jako kulturní revoluce. Readymade Duchampova Fontána se hodí jen k tomu, aby ji člověk narovnal a použil tak, jak to výrobce zamýšlel: Ta skutečně vzbudí emoce jen v někom, kdo je k tomu speciálně napodmiňován. To, co vypadává z kreativní AI, funguje samo o sobě.

AlphaGo rozdrtilo v roce 2016 lidské hráče ve hře go, která se považuje za kombinatoricky nepodchytitelnou. O partii, která ukázala nejlepším hráčům, že AI je schopna hrát svým vlastním unikátním stylem, který si sama vyvinula, se říká, že šlo o „čínský Sputnik moment“, který Číně ukázal, že musí investovat do AI, která se stává kompetitivní výhodou.

Současný příchod kreativní AI představuje podobný moment pro umění. Ukazuje se, že možná není až tak unikátní, jedinečné a nereplikovatelné, ale že naopak AI může získat výhodu i v kreativních oblastech, protože může operovat s podstatně větší bází znalostí a učit se v mnohem rychlejších iteracích, než to zvládne člověk. Přece jenom: My lidi rádi spíme, jsme líní se učit a nejeden kreativec se smíří s tím, že víceméně opakuje jenom to, v čem se prosadil.

To, co považuji za opravdu důležité, je to, že celá ta věc může fungovat jako masivní kreativní multiplikátor. AI umí iterovat velice rychle – a pokud dostane rozhraní pro jemnější ovlivňování a zásahy tvůrcem, může pomáhat vytvářet rychle vysoce komplexní díla, která navíc pomocí 3D tisku a podobných technologií může rychle materializovat.

Dnes se věc má tak, že se toho lehce ulekli držitelé výnosných duševních vlastnictví a uvědomili si, že si takhle můžete rychle a ve velkém rozsahu vytvářet svoje variace na Star Wars, disneyovky anebo třeba na Warhammer 40K. No a ano, hodlají se proti tomu opevňovat s námitkou, že duševní vlastnictví je přece velice cenné.