Umělá inteligence? Ne, umělá kreativita – nový postrach umělců! | Kapitola 3
Seznam kapitol
Když se bavíme o AI, typicky nás zajímají otázky umělé inteligence. Samotná inteligence ale určitě nevede ke zcela inovativním řešením, na to potřebujeme něco dalšího – kreativitu. Ta se ale špatně popisuje a není vlastně jasné, co to přesně znamená.
Kreativní umělá inteligence má celou řadu aspektů, z nichž mnohé jsou znepokojující. Pokud jste někdy pracovali s digitálními artworky, tak víte, jak bývají drahé a jak složité je pořídit si něco opravdu kvalitního. Umělá inteligence může chrlit doslova vodopád artworků za prakticky nulovou cenu, čímž podrývá kreativní umělce.
Tak jako – umělci si za to můžou do značné míry sami. Tak za prvé, ve spoustě případů jde o čistý marketing, který nemá nic společného se slovem „umět“. Máme tu konceptuální umění, máme tu readymade, jako je Fontána od Duchampa (1917), kterou „historikové a teoretici považují za přelomové umělecké dílo 20. století“.
Já osobně historiky a teoretiky moderního umění považuji za vypečené enšpíglovské šprýmaře, kteří hrají s moderními elitami neustále protahovanou hru na „Císařovy nové šaty“ a dělají dlouhodobou soutěž o největšího hlupáka, ze kterého vytáhnou nejvíce peněz za tu nejpitomější hovadinu. Člověk by řekl, že ten vtip jsme mohli odhalit už u onoho na bok položeného a podepsaného pisoáru, ale ne, tenhle running joke se ani zdaleka ještě nedostal na konec.
U moderního umění nejde o technickou složitost, nápad anebo myšlenku, ale jen o to přesvědčit nějakého křena, že jde o nesmírnou cennost, aby za to zaplatil. Jde o variaci klasického příběhu „blázen a jeho peníze budou brzy rozděleny“, kterou s námi hraje Nike s teniskami za 2 miliony USD, Apple se zlatými Watch anebo nyní mnozí minteři NFT. Je to prostě bouda. O moderních technologiích se říká, že dostatečně pokročilé technologie nelze rozeznat od magie, já naopak říkám, že dostatečně pitomé moderní umění nedokáže ani uklízečka pracující v galerii rozlišit od odpadu.
Zatímco se moderní umělci navzájem plácají po zádech se svými kumpány, kteří pro ně vymýšlení marketingové příběhy o tom, jak cenné a pro civilizaci nezbytné kusy vytvořili, považuji kreativní AI za svého druhu přirozenou odpověď. Ta na rozdíl od nich totiž skutečně umění tvoří – a to netriviální umění, na které spousta z nich technicky ani kreativně nedosáhne. A přiznám se, že mě překvapuje, jak rychle to přišlo a jak dobře to vypadá. A jak rychle a kvalitně dokáže variovat – to už je mimo meze lidských schopností.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
