Úvaha: Ničíme sbíráním naši historii? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Nesnáším ty okamžiky, kdy mi pod rukama umře ještě před chvílí funkční počítač. Tiché pohřbení neúspěšného pokusu o opravu je asi běžný denní chleba servisáka, jenomže tam umře stroj relativně nový a snadno nahraditelný. Když vám vyhoří třicet let starý unikát, je to tristní. A někdy je to škoda nenahraditelná.
Výsledkem je třeba to, že napájecí konektor pro Amigu 500 a Commodore 128 je mechanicky stejný, každý počítač se ale napájí jinak: Amiga 500 má +5,+12 a -12V, Commodore 128 má 9V střídavě. Trafa vypadají skoro identicky. Co se stane, když trafo pro Amigu 500 zapojíte do konektoru pro Commodore 128? Commodore 128 tím zničíte. Nestačí jen důvěřovat tomu, že když konektor lze zasunout bez násilí, znamená to, že lze ty dvě věci propojit. Pravda to být nemusí a pokud se nezachovala dokumentace, tak to zjistíte, až stroj zničíte. Zničit zachovalý Commodore 128 patří mezi mé nejdepresivnější zážitky, protože to bylo sakra rychlé. Od té doby vím, že musím ověřovat úplně u všeho, zda se to propojit dá.
Ke zkáze dochází i kvůli mechanickým poškozením. Nejde jenom o to, že vám něco upadne a poškodí se a nebo že se něco ulomí. Občas stroj poškodíte tím, že nevíte, jak správně tu věc otevřít – například při oddeklování třicet let staré disketové mechaniky (opět bez dokumentace) mě nikdo neupozornit na to, že v ní číhá napružená pružina, která po odklopení krytu plavmo odletěla po balistické křivce do vedlejší místnosti. Dodnes jsem ji nenašel. Některé věci nesmíte postavit na bok, protože jsou stavěné tak, že mají těžkou kovovou desku, ke které je všechno přišroubované a tenké plastové boky jsou jenom jakýsi zákrytový paravan kolem dílů a nemají žádnou schopnost nést zatížení.
Dalším problémem je guma, která stárnutím měkne a mění se v jakési černé lepidlo. Rozpadají se převody, přítlačné kladky, nožičky počítačů se doslova přilepí ke stroji pod nimi. Nedávno jsem čistil typovou tiskárnu Atari 1027, kde se guma rozpadla tak, že z válečku začaly odpadávat jednotlivá písmenka. Důvod? Původní majitel ji uskladnil v dílně, což by nebyla až tak špatná volba nebýt toho, že tam asi měl pootevřené nějaké ředidlo, které rozpad gumy zrychlilo. U sbírky žádné těkavé látky a zvláště rozpouštědla být nesmí. Nesmí tam mrznout. Nesmí tam péct slunce. Je to jako mít pejska, o kterého se neustále staráte. Je to velmi náročné.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
