Úvaha – O „cool“ technologiích | Kapitola 6
Seznam kapitol
Nedávno se mi v Datartu naskytl naprosto úžasný pohled. Zatímco regály kroužili lidé, kteří hledali zlevněné televize, odšťavňovače a ledničky, jeden stůl byl doslova oblepený manažery v kvádrech – a ano, na tom stole obhlíželi vystavené Macbook Airy. Vypadalo to asi tak, jako byste vedle položili vedle mraveniště kostku medu – doslova se tam hemžili jeden přes druhého!
Velmi dobře si to uvědomuji, protože podobné zážitky mám pokaždé, když vybaluji něco takhle nezdravě dokonale zabaleného na recenzi – jenom je to doplněno kyselým pocitem, že všechny přepážky a pytlíčky musím pečlivě třídit, protože to zase budu balit zpátky. Normální smrtelník ale takovéto „cool balení“ jednoduše rozebere a pohodí ho na půdu a nebo se ho rovnou zbaví. Podle mého názoru je tohle ukázka opravdu toho absolutně nejzbytečnějšího cool designu.
A hardware samotný? I kdybyste si nakrásně pořídili průhlednou krabici: Budete se do ní snad dívat? Skončí pod stolem a po chvíli radosti z paměťových modulů s blikajícími diodami se už na ně ani nekouknete, nebudete obdivovat stylově tvarované větráčky, bizarně modelované chladiče a ani neoceníte, že grafika má dokonale zakrytované čipy plastovým tunelem, který vám ji dovolí pohodlně zasunou a vysunout, aniž byste se pořezali a nebo popálili. Za normálních okolností je to overkill design, nesmysl, přemrštěnost, zbytečnost.
A naprosto určitě na to nesbalíte žádnou ženskou, to vám mohu garantovat! Luxusní edice motherboardu vám ani neposlouží jako výmluva doma. Když si něco podobného koupíte, je nejlepší strategií rychle to zamontovat do počítače a raději o ceně pomlčet. Pokud koupíte stylovou televizi, máte větší šanci vysvětlit investici tak, aby byla přijata: „Chceme to mít doma přece hezké!“ Žena nemusí rozumět technologii, ale když vidí ultraštíhlou televizi od Samsungu, naprosto určitě ví, že to JE hezké. A co je hezké, může být i drahé. A taky ví, že všechny její kamarádky, které přijdou na návštěvu, to budou rovněž vědět. A když to budou vědět, můžou trošku závidět, což není nikdy od věci a činí to vyšší výdaj přijatelnějším.
A tady začíná ona tenká linie, dělící technologii a psychologii: Pokud máte blikající telefon se strašnými čínskými animacemi a blikající samolepkou, automaticky se v prvním kontaktu klasifikujete asi jako Lexa z Comebacku. Pokud máte jednoduše vypadající, ale stylově provedený telefon, mmmm… mmmm… tak to asi bylo drahé a celkem jistě máte vkus. To je pozitivní věc. Když budete zamyšleně sedět v baru s Macbook Airem, nemusíte říkat vůbec nic – a NEBUDETE zaklasifikováni jako Lexa z Comebacku.
Nebudete zaklasifikováni ani jako typický počítačový pošuk, i kdybyste jím nakrásně byli. I kdybyste nakrásně ten stroj právě v tu chvíli používali na vzdálenou konfiguraci routerů, střídmý hliníkový design kolem vysílá informaci, že určitě musíte mít nějaký vkus a nějaký styl. V jednoduchosti je krása a krásu ženy ocení. Před rokem a půl jsem své slečně pořídil kompaktní klávesnici od Logitechu, která se tedy zrovna moc nepovedla: Klávesy sešlapané do kompaktního útvaru, kde se snadno přehmátnete a navíc musíte hledat, kam je přestěhovali – a i ten mezerník byl nějaký divný. Neměla ji ráda – a když jsem si vyzkoušel psaní, musel jsem konstatovat, že tohle vážně nebyla šťastná koupě.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
