V čem může (a nemusí) být problém napájecích konektorů 12VHPWR u GeForce RTX 4090? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Poté, co internet obletěly fotky rozstavených napájecích konektorů na kabelech pro RTX 4090, se i Youtubeři vrhli na destrukční testy napájecích redukcí dodávaných spolu s kartou. A máme tu první výsledky testů, ze kterých už víme víc... a stejně to není moc platné.
U aktuální RTX 4090 je napájecí redukce řešená jinak než u předchozí generace RTX 30. Na fotkách níže máte srovnání originálního adaptéru z RTX 3090 Ti Founders Edition a RTX 4090 Founders Edition.
Na konektoru pro RTX 3090 Ti je dobře vidět, že jsou piny k vodičům upevněné klasicky – plíšek od zdířky obtáčí izolaci vodiče a je zalisovaný do lanka. Samostatné zalisované vodiče pro každý pin ale asi nejsou všelék. Na předchozí straně jsme viděli, že konektory roztavené v laboratořích při testování byly rovněž z této kategorie – tedy kabely se samostatnými vodiči pro každý pin. U konektoru pro RTX 4090 jsou v místě za konektorem vidět jen dvě řady po čtyřech silnější kabelech zalisovaných do měkčího polymeru. Polymer brání tomu, aby se dráty za konektorem mohly pohybovat a ohýbat, ale zjevně ne zcela.
Vlevo detail 12pinového konektoru u adaptéru k RTX 3090 Ti FE,
vpravo 12+4pinový k RTX 4090 FE
U RTX 3090 Ti šly z každého ze tří osmipinových konektorů PCIe do redukce vždy 2+2 vodiče (zřejmě 16AWG). Celkem to bylo šest vodičů s +12 V a 6× GND.
U RTX 4090 už jsou ale ty osmipiny čtyři, a to se mezi šest a šest pinů nedá dost dobře rozdělit. Proto už z každého osmipinu vedou do dvanáctipinu jen dva silné vodiče 14AWG – jeden 12V a jeden GND.
O první veřejné pitvy a zrekonstruování problémů na koleně už se pokoušelo několik lidí. Hardwarový komik JayzTwoCents při prvním pokusu pohořel. Ohýbal, ohýbal, konektor neroztavil.
Teploty se ale mírně zvedly. Po něm nastoupil ještě Igor Wallossek z Igor’s Lab se svými… teoriemi. Ten už konektor 12VHPWR z napájecí redukce dodávané Nvidií rozpižlal.
Pod vrstvou polymeru redukce pro RTX 4090 je plíšek se samotnými piny, k němuž jsou na kontaktních ploškách přiletované vodiče. Přiletované jsou proto, že se redukce pro RTX 3090 Ti a RTX 4090 liší počtem vodičů. Vidět je to na fotografiích, autor té nalevo je JayzTwoCents, pravá je z Igor's Lab.
Protože je u redukce k RTX 4090 potřeba zapojit čtyři vodiče na šest pinů, jsou dva krajní vodiče připájené každý k jedné kontaktní plošce, ale dva prostřední ke dvěma.
U fotky konektoru nalevo od JayzTwoCents se ale zdá, že jsou všechny kontaktní plošky ještě proletované navzájem, takže by šance na ulomení a zkrat měla být menší, konektor z Igor's lab je ale zdevastovaný tak, že se dá těžko říct, jestli byl původně řešený stejně (kontakty propájené navzájem), nebo byly piny oddělené.
Další pitvu ještě udělal třeba kanál Paul's Hardware, a na ní je rozborka zatím asi nejšetrnější a detaily konektoru jsou vidět nejlépe (v čase 8:00 a dál).
A na tomto videu to zase vypadá, že jsou kontakty oddělené malou mezerou (a při zalévání dost možná i polymerem). A já si říkám, jestli ta mezera nemezera nemůže být příčinou problému, když je konektor nejháklivější na ohýbání vodičů do boku. Občas se plíšky setkají, občas se rozejdou, občas to mezi nimi zajiskří… kdo ví? Zaráží mě už to, že na jedné z redukcí to vypadá, že jsou všechny kontaktní plošky propájené i vzájemně napříč, ale na jiných ne.
Youtube, Paul's hardware
Dalším z potenciálních problémů je materiál, ze kterého jsou zdířky. Podle Igora Wallosska z igorslab.de jde o plíšek s tloušťkou 0,2 mm. Celý konektor má šířku zhruba 19 mm, jednotlivé plastové kolíky se zdířkou mají šířku asi 2,4 mm. Uvnitř konektoru je jen onen tenký plíšek. Ten má ve zúženém spojení mezi kontaktní ploškou pro vodič zdířkou šířku zhruba 1,5 mm při dtoušťce 0,2 mm.
Pokud je tloušťka skutečně jen 0,2 mm, v nejužším místě by proud procházel přes vodič o průřezu asi 0,3 mm². Pokud je silnější a má 0,3 mm, je průřez asi 0,45 mm². Pinů je šest, takže pokud jsou všechny na straně kontaktů propájené navzájem, celkový průřez bude něco kolem 2–3 mm². Při standardních 450 W pak tímto průřezem teče proud 37,5 A. U redukce přitom do konektoru vedou čtyři vodiče AWG, každý z nich má průřez 2,08 mm².
Igor Wallossek v tom má jako vždycky zcela jasno, plech je tenký, když se jeden kontakt ulomí, proud pak poteče přes ty tenoučké plíšky jen ze tří drátů, začne se to přehřívat…
Ale nevím. Ulomit jeden kontakt vyjde v podstatě nastejno, jako ten jeden konektor nezapojit, a když to neuděláte, tak se kvůli tomu redukce nerozteče. Naopak to bez problémů zvládá, protože karta je limitovaná na 450 W, na což napájení přes tři osmipiny stačí. Mimo specifikace se dostanete až ve chvíli, když jeden kontakt ulomíte a ještě zvýšíte limit příkonu. To vyzkoušel JayzTwoCents na druhém videu, ale konektor to opět zvládal při teplotách lehce nad 64 °C.
Takže ne, nemyslím, že to Igor's Lab vyřešil.
O kousek dále na videu je vidět, že redukce zvládala kartu napájet dokonce s oběma utrženými krajními 12V vodiči.
A Galax zase vyzkoušel, jak se liší chování dobře zasunutého a špatně zasunutého konektoru. Se správně zapojeným konektorem dosahovala teplota 60–70 °C, s nedostatečně zasunutým se ale dostali na 100 °C. Jenže… aby se jim roztekl za čtvrt hodiny, museli přes něj tahat zátěž 1530 W.
A ještě jeden potenciální problém zmiňují lidé v diskuzích – pokud dojde k odtržení vodiče v místě pájení na kontakt anebo utržení plíšku v kontaktu (a zmenšení průřezu vodivé cesty), ale polymer je drží u sebe, může se v daném místě výrazně zvýšit odpor a zvýšit zahřívání, a při přerušování obvodu může v místě kontaktu docházet k jiskření a teploty budou ještě vyšší.
Buď jak buď, v případě redukcí se zdá, že problém není v místě, kde se na konektorech potkávají dutinky s kolíky, ale spíš v zadní části konektoru, kde jsou připájené vodiče.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
