Vybíráme a... ladíme notebook - 2. část | Kapitola 5
Seznam kapitol
Přetaktování notebooku je jako úkol Mission Impossible: pokud máte znalosti a odhodlání, můžete do toho jít, pokud se ale něco stane, pak je to na jen a pouze na Vás. Můj notebook jsem ve finále přetaktoval o poměrně opatrných 210MHz (z 1.73 na 1.94GHz) pomocí utility ClockGen (a v ní nastavil automatickou změnu frekvence po startu systému). Systém zvládá tuto frekvenci v každé situaci (plně np. fungují šetřící režimy SpeedStep) - ve finále je to jako bych koupil stejný notebook s procesorem o dva typy vyšším...
Výchozí stav
Procesor mého nového notebooku ASUS F3Jr, typ Intel Core Duo T2080 spotřebou i výkonem leží na rozhraní nižší a střední třídy mobilních procesorů Intel. Je relativně dobrým kandidátem na přetaktování - kvůli nízké výchozí frekvenci FSB (533MHz), relativně nevelké pracovní frekvenci 1.73GHz - to vše v situaci, kdy ASUS prohlašuje, že do tohoto typu notebooku je možné osadit podstatně výkonnější dvoujádrový 2.16GHz model T2600.
Předpokládám, že dosažení frekvence kolem 2GHz by nemusel být problém...
Po přetaktování...
I když jsem mohl jít ještě kousek dál, zastavil jsem se na FSB 160MHz (změna z FSB 133MHz, přetaktování o 20%). Tuto frekvenci však považuji za maximální - nepoužívám ji, ale provedl jsem zde celou řadu zátěžových (zatěžoval jsem pochopitelně obě jádra) a výkonových testů.
Místo hodnoty FSB 133MHz jsem šípečkou postupně "naklikal" 160MHz.
Při přetaktování profituji ještě v jiném ohledu - vyšší FSB posunula mé původně pomalé paměti DDR2-667 (taktované "z továrny" na 533MHz) na frekvenci 640MHz. Změnou FSB se změnila nejenom frekvence procesoru, získal jsem navíc zároveň vyšší propustnost paměti.
Jelikož jsem chtěl zachovat plnou funkčnost systému (včetně aktivního řízení spotřeby a bateriového režimu s funkčním SpeedStepem), přistoupil jsem pouze k částečnému přetaktování mého systému. Core Duo T2080 jsem nakonec z frekvence 1.73GHz (FSB 133MHz) nadtaktoval o 210MHz (na výslednou frekvenci 1.94GHz). I když maximem bylo přetaktování o 20% (FSB 160MHz) raději jsem zůstal na opatrných 149MHz (v bateriovém režimu je minimální násobič 6x a procesor tak běží na 894MHz).
Teploty procesoru
Pro zátěž i monitorování jsem používal utilitu SysTool - zatěžuje paralelně obě jádra procesoru a zároveň dokáže kreslit graf teplot.
systém v klidu (tzv. idle) | 51°C | standard |
systém v klidu; přetaktování (idle) | 51°C | přetaktování |
kancelářský provoz | 56°C | standard |
kancelářský provoz; přetaktování | 56°C | přetaktování |
100% zátěž, frekvence 1.73GHz | 63°C | standard |
100% zátěž, frekvence 1.90GHz | 65°C | 10% přetaktování |
100% zátěž, frekvence 2.080GHz | 66°C | 20% přetaktování |
Po zatížení notebooku na maximum se větrák na procesoru rozeběhne ve všech případech na vyšší otáčky. To je také důvod, proč je rozdíl teplot CPU přetaktovaného a nepřetaktovaného notebooku velmi malý (2-3°C), zatímco rozdíl teplot zatíženého a nezatíženého procesoru je mnohem větší (12°C).
Nezvedal jsem (ani jsem to pochopitelně neměl v úmyslu) napájecí napětí procesoru - předpokládám tudíž, že teploty 66°C (a možná i vyšší - kvůli dvojnásobné paměti cache) bych dosáhl i s "továrním" procesorem 2.16GHz T2600, který je pro tento typ notebooku také povolen. Při bězné práci je teplota procesoru 56°C, u přetaktovaného systému je občas skáče na 56°C.