Vyzkoušeli jsme skříň za 15 tisíc – novou SilverStone Temjin | Kapitola 7
Seznam kapitol
Dnešní článek je tak trochu speciální. K testu jsme totiž dostali nejdražší sériově vyráběný big-tower, který je v současné době na trhu. Ten nabízí společnost SilverStone a nese nenápadné označení Temjin TJ11. Stojí za ty peníze? Přináší něco nového? Inu... prozradíme zatím jen to, že na hliníku se rozhodně nešetřilo.
Jakmile člověk sundá bočnici, naskytne se konečně pohled na již tolikrát zmiňovaný dělený interiér. Horní dvě třetiny jsou samozřejmě věnovány především základní desce a souvisejícím komponentám. Prostor je zde opravdu obrovský. Výhodou je samozřejmě i již zmiňovaný demontovatelný tray, takže manipulace s deskou je o to snazší.
Po demontáži tray tak zůstává v tomto prostoru jen kolejnicová svislá příčka, která slouží právě k vedení a upevnění tray, ale také ke zpevnění celé konstrukce. Skříň totiž nemá samonosnou šasi, jak bývá zvykem, ale je v podstatě konstruována tak, že šasi nahrazují obvodové díly. Obdobná ližina je samozřejmě i v zadní části skříně, jinak by tray neseděl přesně.
V přední části najdeme prostor především pro upevnění optických mechanik, případně jiných zařízení do pozice velikosti 5,25“. Pokud tedy např. zvažujete vodní chlazení a budete disky chladit také tak, bude zde dostatek místa pro chladící boxy. Jinak si ale neumím obhájit takové množství pozic. Samozřejmě ale TJ11 není jediným kouskem, který takový počet nabízí. Uchycení není možné jinak, než za pomoci šroubků, což osobně schvaluji a považuji za nejlepší řešení.
Zajímavě však jistě působí jakýsi panel u dělící podlahy, kde jsou umístěny ventilátory Penetrator. Ty jsou v tomto případě dva ve velikosti 180mm regulované ve dvou krocích (700/1200ot./min.). Pod sebou skrývají právě průchozí box pro sání vzduchu, který jsem zmiňoval v rámci bočnic. Jde vlastně o naohýbaný plech do tvaru placatějšího kvádru. Ty zůstávají samozřejmě po sundání bočnic uvnitř case. Mezi obě kvádry navíc vzniká mezera, která spojuje horní a spodní část. Ta je zde z jediného důvodu – vedení kabeláže.
Dvojice Penetratorů se stará o chlazení komponent
Jakmile tedy nainstalujete zdroj na své místo a stejně tak zasunete tray se základní deskou, je třeba provléknout kabeláž tímto skromným prostorem a vše propojit. U jednoho běžného zdroje to ještě není takový problém. Pokud ale budete instalovat oba a bude nutné si s kabeláží opravdu pořádně pohrát. Najednou totiž zjistíte, že tady místa tolik není. Díky možnostem vysunutí desky je navíc cable-management celkově dost omezený, takže s kabeláží si pečlivý člověk bude hrát opravdu rapidně déle, než u běžné case.
Pro vedení kabeláže už ale příliš moc místa nezbývá
Pokud by přeci jen tento průchod nestačit, druhý je ještě před předním ventilátorem. Nabídne obdobné rozměry a poslouží hlavně asi pro vedení napájení grafických karet a pak samozřejmě optických mechanik a dalších zařízení v 5,25“ koši. Výrobce se ale snažil oba prostory maximálně oddělit, což samozřejmě nelze úplně, pokud má být myšleno na pohodlné protažení kabelů. Z finální koncepce jsem tedy tak trochu zmatený a nemůžu tvrdit ani to, že by mě zklamala, ale ani opak – nadšení nesdílím.
Spodní třetina vnitřního prostoru skříně je samozřejmě věnována pevným diskům a zdrojům. Na první pohled se zdá být také velmi prostorná, ale po naplnění bude s volným místem problém. Na první pohled jistě zaujmou předinstalované koše v přední polovině. Ty jsou z levé strany osazeny odnímatelnými šuplíky a z té pravé ještě ventilátory, které se starají o jejich efektivní chlazení.
Mám však trochu pocit, že SilverStone více myslel na jednoduchost instalace, než na funkčnost a opravdu efektivní chlazení. Boxy jsou totiž vyrobeny z hliníku, nicméně perforací zde zase tolik není. V nich jsou ještě zasunuty plastové šuplíky, o kterých lze říci totéž. Vše završuje zjištění, že koše jsou vyvedeny jako hotSWAP pozice – datový i napájecí kabel je tak vlastně už předpřipraven na pevném konektoru, na který se disk jen díky doražení šuplíku nasune.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
