Zachytávání a zpracování videa pro začátečníky | Kapitola 9
Seznam kapitol
Tento článek je určen především pro začátečníky, kteří ještě nikdy nezachytávali video do počítače. Pokusím se popsat obecný postup, popsat problematiku a doporučit některé programy, ale nebudu se zaobírat jejich používáním, protože to je účelem jiných článků. Kromě toho každý si po spoustě pokusů najde ten svůj "zaručený" postup a každému vyhovuje něco jiného. Také pro různá zachytávací zařízení se hodí jiné programy. Takže se pojďme pustit do práce.
Závěrem se hodí připomenout, že toto jsou pouze základní znalosti, nutné k úspěšnému nabírání videa a jeho zpracování. Zkušenosti ukazují, že začátečníci mají tendenci přistupovat k této problematice, že se má vše udělat samo. Program video natáhne do počítače, lehce se sestříhá a překonvertuje do nějakého formátu. Ano takto to lze také dělat. Brzy ale zjistíte, že video obsahuje spoustu věcí, které působí rušivě. Že je vlastně příliš dlouhé a nikdo ho nevydrží sledovat, protože většina "domácích" záběrů je bez děje a obsahuje mnoho podobných záběrů. Zjistíte také, že hledat něco v takovém videu je nadlidský úkol a že kvalita je také nízká. Z vlastní zkušenosti vím, že doba střihu videa z dovolené může trvat klidně půl roku práce.
Nejdůležitějším aspektem je další vzdělávání a sběr informací. Informace v článku jsou jen základní a určitě nestačí k úspěšnému zvládnutí problematiky. V prvé řadě si rozmyslete, který software budete používat. Právě volba toho správného software je pro začátek rozhodující. Zvládnout nějaký jednoduchý program zabere sice v počátku méně času, ve výsledku ale můžete zjistit, že jeho možnosti jsou omezené a budete se učit další. Záleží jistě na tom, do jaké míry se chcete videu věnovat a hrají zde určitě roli také peníze. Cenově výhodné jsou některé DV digitalizační karty, které obsahují i střihový software. Je nutné pečlivě vybírat. Vypište si u nás dostupné karty a poté si projděte stránky výrobce, kde najdete bližší specifikace.
Další poznámka míří k ukládání videa. Jak již bylo naznačeno, nabízí se několik formátů, ale v podstatě pouze jeden je vhodný pro domácí použití. Je to také jediný, který má podporu ve standardech a přehrajete ho na jakémkoliv stolním přehrávači, pravděpodobně i v budoucnu. Ano mluvím o DVD. Přestože MPEG-4 dosahuje lepší komprese, tak je velice náchylné především na šum v obraze, který je vždy přítomen v nahrávkách z kamer, byť v dnešní době digitálních. Zapomeňte na křišťálový obraz z DVD filmů, jehož zdrojem jsou naskenovaná filmová políčka kinofilmu. Navíc je zde nekompatibilita mezi různými přehrávači s podporou MPEG-4 (DivX, XviD atd.) a tyto kodeky se stále vyvíjejí. Ponechte proto tyto kodeky tam, kam patří - do počítačů, kde je snadné je aktualizovat na novější verzi. Některé stolní přehrávače umožňují přehrávat MPEG-4 přímo z disku počítače, jde o zajímavou vlastnost, ale připadá mi, že připojit počítač přímo k TV přes TV výstup grafické karty je méně problematické. Vraťme se k MPEG-2 kompresorům. Export do tohoto formátu je obsažen již snad v každém střihovém programu a jejich kvalita je v poslední době poměrně dobrá. Je to i díky tomu, že se ve většině případů používá pouze několika vypiplaných algoritmů několika firem, nejpoužívanější jsou od MainConceptu (Vegas, Premiere), Canopus (ProCoder, EDIUS)), kvalitní samostatné enkodéry nabízí i CinemaCraft (CCE) nebo Pegasys Inc. (TMPGEnc). Existuje i spousta dalších, které ale nedosahují kvalit uvedených kompresorů.
Zbývá už snad jen popřát hodně sestříhaného materiálů a hlavně hodně trpělivosti při práci a dalším zkoušení. Jak známo, chybami se člověk učí a osobní zkušenosti se nedají ničím nahradit. Tento článek byl připraven ve spolupráci se serverem TV Freak, zabývajícím se právě touto problematikou.
