A tenhle znáte? aneb o podivném kouzlu kultury meme

Humor je sám o sobě zvláštní – a rozhodně není pravda, že je zcela univerzální. Existují univerzální vtipy, které rozeznáme jako vtip hned, jako je třeba ten sumerský někdy z období 2300–1900 před naším letopočtem, který říká, že: „Jedna věc se nestala od počátku světa: Že by si novomanželka uprdla, když sedí na klíně svého manžela.“

Jo, je to vtip. Je to vtip o prdění a je to univerzální lidská zkušenost. Snahu neprdět před svým novým partnerem máme všichni, jak nám ukazuje skeč „The Morning After“. 

Tenhle skeč je prakticky totéž, co onen sumerský vtip! Prdění je prostě univerzální. Přestože je považováno typicky primitivní humor pro lidové vrstvy, takový Leslie Nielsen si uměl pohrát se správným načasováním a se svým prdícím udělátkem dělal často show i během televizních rozhovorů.

Na druhou stranu tu máme kulturně vysoce závislé vtipy, které se dají interpretovat různě, jako je onen sumerský vtip se psem, který přijde do hospody: „Pes vejde do hospody a říká: Není tu nic vidět. Otevřu tady tohle.“

Tenhle vtip nikdo doopravdy nechápe, protože nějak souvisí se sumerskou hospodskou kulturou, kterou neznáme. Existuje ale řada kreativních interpretací, z nichž některé mohou být blízko pravdě. Sumerské hospody už ale neexistují – a pokud nenajdeme tabulky s popisem, jak to v nich vlastně chodilo, můžeme jenom hádat.

Sumerský hospodský vtip se psem se podobá memům právě v tom smyslu, že musíte chápat kontext, ve kterém se meme vypráví. Pokud ho chápete, je často k popukání, pokud kontextu memu nerozumíte, bude to vypadat opravdu divně. Klasický vtip je svého druhu uzavřený, univerzální, dává smysl sám o sobě. Pokud vtip vyžaduje kontext, jde často o něco specializovaného, například politickou glosu anebo vědecký vtip, který není srozumitelný všem.