AMD Piledriver FX – procesor FX-8350 v testu | Kapitola 3
Seznam kapitol
Téměř na den přesně, rok po uvedení prvních procesorů architektury Bulldozer, uvádí AMD mírně vylepšené nástupce s jádrem architektury Piledriver. Nejvýkonnější model FX-8350 přináší vyšší frekvence, efektivitu a výkon. V provozních vlastnostech k výrazným změnám nedošlo, vše vám ukážeme v dnešní recenzi.
Turbo Core 2.0
U Turbo Core 2.0 AMD tuto technologii vylepšilo a odstranilo z ní zásadní nedostatky první verze. Nebudeme si zastírat, že Turbo Core 1.0 byla hodně chabá technologie ušitá horkou jehlou. Co se nezměnilo je monitoring spotřeby a zátěže. Funguje stejně jako u Phenomů II, ale dává signály pro vícero úloh a řídí více věcí. Podívejme se nejprve jak Turbo Core 2.0 funguje:
První procesory FX mají danou dvojici Turbo frekvencí a mezi nimi neustále osciluje nahoru a dolů. Více ukáže obrázek. Dole je aktuální hodnota TDP. Červeně pak minimální frekvence (úsporná v CnQ), Zeleně je naznačen základní takt, modře pak dané maximum tohoto procesoru (FX-8150). Tmavě modrá ukazuje střední hodnotu Turbo, světlá pak maximum. V nízké zátěži procesor pracuje hluboko pod hodnotou TDP, pak například spustíte aplikaci jež zatíží jedno nebo dvě jádra. Frekvence obou okamžitě stoupne na maximum, pokud se vejdete do daného TDP. Pokud si ale myslíte, že bude frekvence pevně držet například oněm zmíněných 4,2 GHz tak se mýlíte. Frekvence dost kmitá nahoru a dolů, sledoval jsem takty a kolísaly v rozmezí asi 100 MHz nahoru a dolů. Je to proto, že málo která aplikace zatěžuje jádro stále na 100 procent, a operační systém se stále snaží thready někam přesouvat.
Pokud dále zatížíte třetí a čtvrté jádro, frekvence sama o kousek klesne. V našem konkrétním případě na střední Turbo hodnotu 3,9 GHz. S každým dalším vytíženým jádrem pak dále klesá. Pokud například spustíte opravdu náročný program zatěžující šest jader zcela maximálně, bude frekvence zatížených jader kmitat někde mezi 3,9 a 3,6 GHz. Spíše se bude držet u 3,6 GHz na základním taktu. Pokud zatížíte všech osm jader, bude pracovní frekvence stále jen 3,6 GHz. V tuto chvíli jedete naplno a TDP nedovolí vyšší Turbo frekvenci.
Systém je hodně podobný PowerTune u Radeonů. Alfa a Omega je TDP a přes něj se nedá se zapnutým Turbem dostat. Procesor stále sleduje odběr a zatížení a podle něj nastavuje frekvence a nebo vypíná jádra. Jádra neustále kmitají v různých frekvencích, zkrátka ni chvilku "nepostojí". Ono vypínání je hodně důležité. Pokud totiž není možné některé jádra vypnout zcela do stavu C6, tak se nebude žádné Turbo aplikovat. Základní spotřeba osmi jader je totiž dost vysoká a nezbývá mnoho prostoru pro navýšení. Turbo je totiž i zde spojené se skokovým navýšením napětí na dost vysokou hodnotu.
Základním kamenem pro Turbo Core 2.0 je existence dvou hodnot Turbo frekvencí, maximální a střední hodnoty. Podle počtu zatížených jader je nastavena frekvence jednotlivých modulů. Více ukazuje jasně pochopitelný obrázek. Nový systém je jiný, vlastně v rámci možností je stejný, rozdíl ale jeden je.
Turbo 3.0
Jelikož stávající frekvence FX-8350 jsou vysoké, a mezi základním taktem a maximálním Turbem je pouze 200 MHz rozdíl, není zde prostor pro střední takt. Hodnota pro Turbo je pouze jedna - 4,2 GHz. Procesor se tedy chová tak, že v jakékoliv aplikaci oscilují jeho pracovní takty mezi 4,0-4,2 GHz. Může se stát, že i v plné zátěži všech osmi jader může být takt vyšší než 4,0 GHz. Osobně jsem to ale neviděl, s dobrým vodním chlazením by to ale asi možné bylo, pokud se vejdete do TDP. Paradoxně jsem během testu moc často neviděl ani frekvenci 4,2 GHz. Procesor jede opravdu na hranici TDP téměř neustále, ani v jedno-vláknových úlohách tedy není takt 4,2 GHz zaručen a já spíše viděl takty 4,1 GHz.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
