AMD Ryzen 9 5950X a GeForce RTX 3090 v testech a hrách | Kapitola 6
Seznam kapitol
Dnes otestujeme vliv různé konfigurace pamětí na výkon Ryzenu, změříme nárůst IPC. Podíváme se na taktování a ladění Ryzenu k maximálnímu výkonu, a potom vše prověříme v deseti moderních hrách a třech rozlišeních proti Core i9-9900K, Core i9-10850K a Core i9-10900K a Ryzenu R9 3900XT.
Ladíme herní výkon Ryzen 9 5950X
V hledání nejvýkonnějšího nastavení pamětí pro hraní her mám šest různých časování a frekvencí pamětí. Začneme dvěma moduly na frekvenci 2666 MHz, pokračovat budeme k 3200 MHz, 3600 MHz, 3733 MHz a 4000 MHz. Frekvenci 3600 MHz jsem změřil ve dvou nastaveních. Jednou s CL15 což představuje nějaké dražší a kvalitní DDR moduly a druhé horší časování CL16 což by měly zvládnout i levné moduly. Každý si tedy vybere dle svých pamětí.
V druhém kroku pak přidám dva další moduly a vše přeměřím znovu se čtyřmi paměťmi. Nejprve se ale podívejme do spodní části grafu na výsledky se dvěma paměťmi. Od frekvence 3200 MHz už je výkon ve své ideální rovině. Mezi frekvencí pamětí 3200 MHz, 3600 MHz a 4000 MHz jsou rozdíly v řádu jednotek fps. Konkrétně vidíme rozdíl max 4 fps ve hře Far Cry, 2 fps v Seriuos Sam 4 a 2 fps v Shadow Of Tomb Raider. To nestojí vůbec za řeč. Ideálním nastavením je 3600 MHz s CL15. Paradoxně nejhorší fps jsou při frekvenci pamětí 3733 MHz, kdy systém aplikuje nějaké dělící poměry o kterých ale uživatele neinformuje. To samé platí i pro takt 4000 MHz.
Nyní se podívejme do vrchní části grafu s měřením se čtveřicí modulů. K nárůstu výkonu skutečně došlo, pouze ale v jedné hře: Shadow Of Tomb Raider. Hodnota fps se zvýšila o 10 fps což je už měřitelný rozdíl. Nemá to sice vliv na lepší plynulost hry, ale je to zajímavý rozdíl. Je tedy zřejmé, že v některých hrách mají čtyři moduly pozitivní vliv na výkon. Všechna měření her v tomto článku jsem tedy provedl se čtyřmi moduly pro jistotu.
Jelikož víme, že čím víc jader CPU, tím je mnohde herní výkon horší, provedl jsem ještě jeden test. U šestnáctijádra a Threadripperů se občas aplikuje nastavení Game Mode, neboli režim s vypnutou polovinou jader. Zkusil jsem tedy čtyři scénáře a jeden speciální navíc. Základ je normální stav se zapnutým SMT s plnými 32 vlákny, potom jsem SMT vypnul a nechal aktivních jen 16 fyzických jader a vláken, třetí nastavení je SMT zapnuté ale jeden celý CCD vypnutý. Máme tedy 8 fyzických jader a 16 vláken z jednoho čipletu. Nakonec jsem vypnul i SMT, procesor tedy běží jen s 8 fyzickými jádry a 8 vlákny. Poslední měření je pak vše zapnuté v normálu, jen CPU je přetaktovaný na 4,7 GHz pro všechna jádra.
Dopadlo to takto: Vypínání SMT a CCD čipletů, a tedy různý počet jader nemá vůbec žádný vliv na hru Far Cry. Hře Shadow Of Tomb Raider nejvíc sedí základní nastavení s plným počtem fyzických jader, na SMT nezáleží. Mírný negativní dopad na výkon má ale vypnutí druhého CCD čipletu. Překvapením je významný nárůst výkonu v Seriuos Sam 4 při jednom vypnutém CCD, kdy ani nevadí jen poloviční počet vláken. Ukazuje nám to, že každá hra je jiná a dokáže těžit z různého nastavení a nedá se říci, že jedno nastavení bude nejvýkonnější ve všech hrách, právě naopak.
Přetaktováním jsem ale dosáhl zajímavého výsledku. Opět není dopad na všechny hry stejný. Přetaktování proti základnímu stavu navýšilo výkon ve hře Far Cry a Serious Sam 4, naopak nemělo žádný vliv na Shadow Of Tomb Raider. Závěr ať si udělá každý dle svých preferencí. Ale můžeme to shrnout asi takto:
Vypínání SMT nemá na herní výkon téměř žádný, nebo jen malý vliv. Vypnutí jedné poloviny čipu (jednoho celého CCD) může v některých hrách znatelně zvýšit výkon ale naopak v některých jiných ho mírně snížit. Manuální přetaktování a tím vypnutí max single Turba má na některé herní tituly pozitivní dopad, na některé vůbec žádný a může se stát, že na některé i negativní. To je zmatek, si asi řeknete. No máte pravdu, proto doporučuji nechat Ryzen 9 5950X na svém základním nastavení, to je dle mého nejlepší řešení pro většinu her.
Na závěr ještě jedna poznámka. Nové desky Asus mají speciální novou funkci Dynamic OC Switcher. Ryzeny mají tu vlastnost, že když je manuálně přetaktujete na všech jádrech, jste automaticky v OC režimu a přijdete o PBO a vysoké jedno jádrové Turbo. Tahle nová featura to řeší, přepíná automaticky mezi OC a normal režimem. Můžete tedy přetaktovat všechna jádra na třeba 4,6 GHz a přitom nepřijdete o 5 GHz u jednoho jádra. Deska sama pozná, o jakou jde zátěž dle proudového odběru (hodnota se dá měnit ručně) a přepíná mezi oběma režimy. To je bomba a už se těším až tuto věc otestuji.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
