Asus TUF Radeon RX 7900 XT: Vliv profilů pro ztišení, přetaktování, či undervolting v ovladačích AMD na výkon a vlastnosti | Kapitola 3
Seznam kapitol
V ovládacím panelu AMD Adrenalin ke grafickým kartám najdete v sekci ladění ještě řadu dalších profilů. Některé jsou předem připravené a upravují chování regulace tak, aby karta byla tišší, nebo naopak výkonnější, některé mají automaticky přetaktovat čip nebo paměti či snížit jeho napětí. Co dělají, co má smysl zapínat a co ne? Vyzkoušeli jsme to za vás.
Co v grafech najdete a jak se v nich vyznat
Ve výsledcích měření z jednotlivých testů jsou uvedené základní hodnoty, které zaznamenat přes diagnostické utility. Převážná většina údajů je ze záznamu z MSI Afterburner, napětí čipu a hotspot z GPU-Z a celkový příkon PC je odečet z displeje zásuvkového wattmetru Voltcraft Energy Monitor 4000 Pro.
V grafech jsou vždy dvě měření – aktuální nastavení a výchozí nastavení pro srovnání. V čárových grafech je vždy průběh celého měření, v pruhových grafech pak průměrné hodnoty.
V každém spojnicovém (čárovém) grafu je hlavní a vedlejší osa. Je to ale nutné, pokud chceme v jednom grafu dobře vidět více hodnot, které na sobě závisí, ale mají různé rozsahy (například takt GPU v tisících MHz a vytížení procesoru a grafického čipu v procentech).
Snímková frekvence, vytížení GPU a CPU
V prvním grafu je klíčovou hodnotou průběh snímkové frekvence (oranžové a červené datové řady, které přísluší k levé svislé ose téže barvy). V grafu jsou bledě oranžovou a modrou zvýrazněné dva stosekundové úseky, ze kterých se počítají průměry a odečítají i minima a maxima, které pak vidíte v grafu napravo.
V odstínech fialové je zaneseno vytížení grafického čipu. Ty příšluší k ose napravo, v zátěži je to většinou kolem 100 %.
V odstínech zelenomodré je pak vytížení procesoru. Maximální hodnota při vytížení všech 24 vláken naplno by byla sto procent, tady je to kolem 20 %. Hodnota patří také k pravé vedlejší ose.
Na vodorovné ose je čas v sekundách, zátěž začíná obvykle kolem třicáté sekundy.
Graf výše je měření z benchmarku v F1 22. Jde o jeden závod na pět kol. V benchmarku se nejedná o záznam závodu, ale o ostrý závod, při němž formuli řídí herní AI, která závod zajede někdy rychleji a někdy pomaleji. Průběhy měření jsou tedy srovnané podle posledního kola, protože nás budou víc zajímat hodnoty u zahřáté karty. Do je důvod, proč na sebe na začátku oba průběhy moc tolik nesedí.
Další graf je detail na dva měřené úseky z grafu výše. V něm je vidět, jak se mění výkon karty po zahřátí kvůli snižování taktů. Jde o porovnání oranžově a modře zvýrazněného úseku z horního grafu. Na prvním měřeném úseku je karta ještě studená – to jsou dvě vyšší světlejší čáry (profil výchozí a profil vyvážený), druhé (modře zvýrazněné) měření je snímková frekvence po poklesu taktů kvůli zahřátí karty.
Rozdíly ve výkonu mezi studenou a zahřátou kartou bývají obvykle spíš v desetinách nebo jednotkách snímků za sekundu. Aby bylo rozdíl lépe vidět a čáry se nepřekrývaly tolik jako u prvního grafu, osa u tohoto grafu nezačíná v nule, ale má rozsah
V pruhovém grafu jsou pak ještě minimální, průměrné a maximální hodnoty snímků za sekundu z druhého (modrého) měřeného úseku. Opět jde o srovnání výchozího nastavení a hodnot po přepnutí na profil tichý.
Takt GPU, takt pamětí, napětí GPU
V dalším grafu s označením Takt GPU je průběh taktů na kartě během testu. Modrou barvu má průběh taktů grafického čipu, které regulace upravuje v závislosti na jeho aktuální spotřebě. Přísluší k modré ose nalevo a rozsahem 0–3600. Tyrkysovou barvou je takt pamětí. Ten se u obou profilů neliší a ve 3D zátěži se nemění, takže je po většinu času v grafu vidět jen rovná čára. U pamětí jde o pracovní takt 2487 MHz, „efektivní“ hodnota je u GDDR6 osmkrát vyšší, tedy 19 824 Mb/s (zhruba 20 Gb/s). Před spuštěním a po skončení testu běží paměti v úspornějším režimu na nižších taktech.
V hnědých odstínech je pak průběh napětí grafického čipu. To se v zátěži pohybuje většinou v rozmezí 0,8–1,1 V. Abych hodnoty mohl vynést na jednu ze dvou os grafu, převedl jsem je na milivolty (tedy 1000–1200 mV), odpovídající osa je nalevo.
A nakonec se ještě opakuje vytížení GPU, to má opět fialovou barvu a osu vpravo.
V dalším grafu je opět srovnání hlavních hodnot z druhého měření, tedy minimálních, průměrných a maximálních taktů.
Teplota GPU, Hotspot, Fan speed
V dalším grafu jde především o závislost otáček ventilátorů na teplotách čipu. U posledních generací zobrazují Radeony v monitoringu vedle průměrné hodnoti i nejvyšší hodnotu z teplot naměřených na jednotlivých čidlech uvnitř GPU (hotspot). Právě podle ní pak regulace upravuje otáčky ventilátorů a takty čipu.
V našem grafu je klasická průměrná teplota v odstínech červené, nejvyšší teplota naměřená napříč čidly, tedy hotspot, je v odstínech oranžové.
Právě podle hodnot naměřených na „hotspotu“, tedy podle oranžové čáry, pak regulace nastavuje výkon ventilátorů (v rozsahu od nuly do sta procent výkonu).
Nalevo je osa pro většinu hodnot – teplotu GPU i jeho hotspotu a šedou barvou výkon ventilátoru (Fan speed) v procentech. Na ose vpravo jsou pak otáčky ventilátorů (v grafu odstíny modré).
A opět průměrné ještě minimální, průměrné a maximální hodnoty na obou profilech v druhém měřeném úseku po zahřátí karty.
Příkon PC, příkon GPU, příkon CPU
A ještě poslední graf ke spotřebě. Nejvyšší zelené hodnoty mírně líznuté do odstínů khaki znamenají celkový příkon PC měřený za zdrojem zásuvkovým wattmetrem. Čistý příkon samotných komponent je nižší, ale napájí je zdroj s účinností kolem 90 % a platit budete to, co si počítač vezme ze zásuvky.
Jásavě zelená čára kolem 330 W je hodnota, kterou ukazuje monitoring grafické karty coby její celkový příkon. Na jejím průběhu je vidět, že prakticky po celou dobu zátěže běží čip na hranici nastaveného maximálního příkonu, regulace drží hodnotu v rozmezí 2–3 W od něj.
U minulé generace Radeonů šlo ještě o příkon samotného grafického čipu, u RX 7900 už by mělo jít o příkon celé karty. Na to pozor při srovnávání obdobného údaje z monitoringu se staršími Radeony, u nichž se stejná položka vztahuje jen k příkonu GPU bez ostatních komponent na kartě.
Nejnižší čára v zelenomodrých odstínech dole je pak příkon procesoru z monitoringu. Opět platí, že jde čistě o CPU, nějaké další ztráty jsou na napájecí kaskádě procesoru na desce a nakonec na zdroji. U zásuvky to bude oproti čistým cca 90 W z monitoringu možná 6–8 W navrch.
Zbývajících cca 50–60 W do celkového příkonu PC dělají účinnost zdroje a příkon ostatních komponent (deska, na ní čipset, paměti, integrované adaptéry, disk, systémové ventilátory, regulační panel k ventilátorům a pásek s LED)
A opět ještě minima, průměr a maxima z druhého měření po zahřátí počítače. Budou to dva grafy – v prvním je příkon celého PC měřený zásuvkovým wattmetrem.
Ve druhém už je příkon samotné grafiky z monitoringu – na průměru je dobře vidět, jestli a jak regulace na jednotlivých profilech limit příkonu mění. S výchozím a vyváženým profilem je průměr kolem 329,6 W, což zhruba odpovídá limitu 328,8 W vyčtenému z diagnostiky.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
