BIOS a nastavení - konec spekulacím (1. část) | Kapitola 5
Seznam kapitol
U někoho mohou nastavení BIOSu vyvolávat hrůzu, paniku a noční můry při pomyšlení na odtažitě modrou uživatelskou obrazovku plnou nesrozumitelných možností a nastavení. Existuje ale i sorta lidí, v kterých hlodá líbivý ladičský čertík a když se jim dostane pod ruku jakékoliv PC, v první řadě prohledávají baterkou jeho vnitřnosti a šťourají se právě v BIOSu. Ať již patříte k jakékoliv skupině, vězte že : "BIOS je když.....".
Mezi položkami nastavení práce čipové sady je kromě nastavení paměťového subsystému ještě nastavení práce s AGP kartou, resp. čipset <-> AGP port <-> AGP karta. Stejně jako u nastavení paměti je šířka nabídky závislá na druhu čipové sady, základní desky a užitého BIOSu.
Subsystém grafického výstupu
AGP Aperture Size (Graphics Aperture Size, Graphics Win Size)
Velkost adresního prostoru AGP karty je často předmětem mnoha diskusí. Jedná se ve své jednoduché podstatě o podobný případ jaký má vliv velikosti "swap" souboru virtuální paměti ve Windows (čím více máte operační paměti, tím je nárok na velikost "swap-file" menší a naopak). Aperture se dá nastavit velikost PCI paměťového prostoru pro grafické operace spojené s ukládáním textur do videopaměti. Dnešní moderní grafické akcelerátory bývají běžně vybaveny 128MB paměti, ty modernější pak 256MB a brzy přijde i doba, kdy standard bude 512MB paměti.
Na internetu možno vyhledat mnoho doporučení (1/2 operační paměti) a jednoduchých i poměrně velmi složitých vzorců (zahrnujíce koeficienty typu čipové sady, grafické karty, procesoru, apod.) pro výpočet ideální velikosti. Prověřené hodnoty jsou nejčastěji uváděny 64 a 128MB.
Doporučení : 64MB, 128MB (která udělá více v 3DMarku tu si ponechte ;.-)
AGP Mode (AGP xx Mode, AGP Capability)
Tato funkce zapíná a vypíná mód přenosu (AGP Transfer Protocol) AGP karty. O tom jaký typ podporuje vaše grafická karta se dozvíte v její specifikaci, nové AGP grafiky mají všechny AGP8x. Pokud máte položku AGP Capability, vězte že se jedná o desku s podporou AGP8x, která umí zpětně přepnout do "pomalejšího" režimu Vaší grafické karty buď manuálně (zvolením 1x, 2x, 4x) nebo automaticky (AUTO). Časem stejně přijde PCI Express a celá rošáda okolo grafik a přenosových protokolů bude trochu jiná.
Doporučení : Zapněte protokol dle vaší grafické karty.
AGP Fast Write
Stejně jako o velikosti AGP Aperture tak i o Fast-Write a jeho vhodnosti/nevhodnosti či efektu/neefektu na výkonnost se vedou vášnivé debaty. Teoreticky zní metodika F-W velmi opodstatněně, neboť se jedná o zrychlení operací CPU - AGP bez nutnosti zapřahávat do procesu operační paměť. Ač to zní sebelépe, mnohé testy prokázaly, že valný praktický význam na grafický výkon AGP nemá, ba naopak někdy může mít i účinky zcela neblahodárné.
Doporučení : Zapnout, benchmarkovat (např. 3DMark), vypnout, benchmarkovat. Lepší si nechat :-)
AGP Clock : CPU Clock (AGP Clock / FSB Clock, AGP Ratio)
Zvyšování FSB frekvence sběrnice logicky zvedáte i pracovní kmitočty všech zařízení, které mají svou pracovní frekvenci odvozenou od FSB. Standardní hodnota AGP hovoří o 66MHz a i když mírné přetaktování snese, není to nic světoborného. K umírnění AGP a držení jeho hodnoty okolo 66MHz slouží stejně jako v případě DRAM Ratio koeficient (násobitel, dělitel, multiplikátor) AGP. Ten se dá většinou měnit v rozmezí 1/1, 2/3, 1/2, 2/5. Platí stejná matematika jako v případě DRAM koeficientu, tudíž si lehce sami vypočtěte kolik je Vašim overclockerským choutkám třeba, v opačném případě zvolte AUTO, pokud FSB úmyslně nezvyšujete.
Nutno poznamenat, že na oficiálních pracovních frekvencích si při volbě AUTO koeficient mění podle toho, kolik je zapotřebí, aby byla udržena 66MHz frekvence na AGP. Např. pro FSB 100MHz to je 2/3, 133MHz FSB pak násobí 1/2, 166Mhz má 2/5 a 200MHz bude zřejmě využívat 1/3.
AGP Driving Control (AGP Driving Value, AGP Comp. Driving)
Povolení této možnosti Vám umožní nastavit si manuálně sílu signálu AGP, který obsluhuje grafickou kartu. Praktické zkušenosti s tím nemám, četl jsem jen spoustu nadávek v diskusích a hodně varování, že zahrávat si z touto hodnotou je opravdu jen pro hard-core ladiče (takové, kteří místo latinky používají strojový kód a vyjadřují se zásadně v krátkých větách připomínající binární algebru :-). Síla signálu je určena v šestnáctkové soustavě (00 .. FF, nebo 0 .. 255 v dec.) a nominální AGP signál pracuje s hodnotou 218 (DA). Zesílením signálu zlepšíte přenos, teoreticky i kvalitu resamplingu signálu. Podobnou položkou jako je Driving Value je AGP Drive Strength, i zde se dá nastavit hodnota korekce při poklesu pod nominální hodnotu signálu (0-15 Dec.). Ovšem jak jsem řekl, já bych si s tím raději nehrál :-)
Doporučená hodnota : AGP Driving Control i Drive Strength - AUTO.
Další položky (mohou se i vyskytnout ;-)
- AGP Always Compensate souvisí podobně jako Driving Control se sílou signálu. Jedná se o dynamické zesilování během v případě kolísavé kvality signálu a je rozhodně od věci mít tuto položku povolenou.
- AGP Read Synchronization umožňuje synchronizaci datových vstupů do bloků z datovými výstupy při čtení. Moderní grafické karty (od dob GeForce) tuto možnost podporují i když výnam na výkonnost systému má pramalý. Zvolte Enabled.
- AGP Master 1 W/S Write při zapnutí umožňuje čtení dvou časových cyklů najednou, proto je doporučeno tuto možnost využívat. To samé platí i o AGP Master 1 W/S Read.
- AGP Prefetch (AGP to DRAM Prefetch) předpovídá integritu dat během načítání dat z paměti (podobně pracuje i předpovídání u CPU) a je vhodné tento "predikátor" používat.
- PCI/VGA Palette Snoop souvisí s pevným a adresním vytvářením palety barev pro jádro grafického akcelerátoru. Jedná se o nastavení při používání speciálních karet typu MPEG HW Dekóder, který nemá vlastní VGA paletu barev (většinou, jsou ale i dekodéry, které mají). Ta se "vyčmuchá" (snoop :-) právě z vašeho hlavního VGA akcelerátoru. Pokud nemáte žádný takovýto podobný systém v počítači, "čmuchání" vypněte.
- Video RAM Cacheable umožňuje kopírovat parciální operace z videopaměti do rychlé vyrovnávací paměti CPU. Dříve to možná stálo za řeč, dnes je lepší nechat volnou L2 cache na procesoru a používat už vyspělé paměťové řadiče na grafických kartách. Tuto volbu vypněte.
- PCI Delay Transaction zajištuje kompatibilitu PCI specifikace 2.1. Hodně pramenů hovoří o souvislosti se staršími ISA sběrnicemi, nicméně "ověřené" zdroje toto spojení dementují. Každopádně nové čipové sady by měli mít zahrnutou podporu PCI 2.1 standardu, proto zvolte Enabled, i když některé zdroje hovoří o pravém opaku. Pokud vaše PCI zařízení nepodporují PCI2.1 (což staré PCI grafiky nebo zvukovky nepodporují) pak teprve zvolte Disabled.
- PCI Dynamic Brusting shromažďuje data do bloků a pracuje s nimi jako celky, což je vždy lepší než "jeden-po-druhém" metoda. Tuto možnost povolte.
- PCI #2 Acess #1 Retry určuje počet jestli BIOS bude pokoušet při selhání opakovat zápis do sběrnice PCI, nebo zda-li řekne že tento cyklus je špatný a předá k opětovnému pokusu celou operaci CPU. Procento chybných pokusů zápisu je vždy, nicméně několikerým opakování se nakonec vždy podaří zapsat bez nutnosti znovu zatěžovat CPU, který už může pracovat na něčem jiném. Doporučuji tuto položku povolit, stejně tak i jako podobně pracující metodiku PCI-to-CPU Write Buffer.
Popisem položek jsem samozřejmě nevyčerpal celou jejich škálu, jen jsem se snažil vybrat ty důležitější a ty, které se v obměnách vyskytují pravidelně. Těch jsou opravdu mraky a jen jejich seznam pod sebou by vydal na extra článek. V další části se podíváme pěkně na další zajímavou věc a to na položky nastavení práce s FSB sběrnicí, elektrohospodářství (Power Managment) a jiné vylomeniny, které mohou (a nemusí) v BIOS SETUPu být.
