Bugy, krachy, nedodělky: Velká gamingová katastrofa roku 2021 | Kapitola 5
Seznam kapitol
Dost mě překvapilo to, kolik her vyšlo v roce 2021 ve značně rozkopaném stavu: S mraky chyb, kompromisy, nedodělky, změnami, které hráče nepotěšily – a tak dále. Co se to děje? Že by vývojáři v čase covidu nedokázali dotahovat projekty správně?
A takhle to pokračuje dál a dál. Halo Infinite si v multiplayeru řada hráčů pochvaluje, ale jiní ho naopak kritizují. Pointa je ale v tom, že se stále opakuje podobný vzorec: Hráč už není konzumentem, ale spíš takovým betatesterem. Na rozdíl od běžného testera ale není testerem placeným, ale naopak si svoji vlastní práci sám platícím.
Tohle není dobře. Tedy: Je dobře, že si hráči mohou postěžovat na to, že se jim něco nelíbí, ale jejich stížnosti na rozbité anebo změněné herní mechaniky rozhodně v pořádku nejsou. A už vůbec ne v tak pozdním čase před vydáním: Vývojáři by udělali podstatně lépe, kdyby svým hardcore fanouškům zaplatili na participaci na uzavřené betě v době, kdy se dá něco ještě realisticky spravit. Tady je podle mě zakopaný pes: Ve snaze držet projekt pod pokličkou a pak ho rychle přelátat, pokud se ukáže, že nápady byly špatné a hráči s nimi nesouhlasí.
Pozdní změny frustrují nejen hráče, ale i vývojáře: Když dojde na crunch a lidi v podstatě ani nechodí domů, protože se snaží opravit co nejvíc věcí co nejrychlejším způsobem, je to dost devastující věc, zvlášť když se protahuje třeba po dobu jednoho roku. A tam se u většího titulu můžete docela snadno dostat. A věřte mi, nikomu z vývojářů, kteří musí dřít od bezvědomí do bezvědomí na opravách chyb, abyste je dostali do patchů, nezávidím ani trošku. Ani trošku.