Call Of Pripyat, aneb na vlastní kůži v Zóně!
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Call Of Pripyat, aneb na vlastní kůži v Zóně!

Call Of Pripyat, aneb na vlastní kůži v Zóně! | Kapitola 3

Z. Obermaier

Z. Obermaier

5. 7. 2013 09:00 63

Seznam kapitol

1. Atom ve službách člověka...? 2. Katastrofa se blíží 3. Situace po explozi 4. V zóně po 27. letech – Černobyl 5. V zóně po 27. letech – Pripjať
6. Pripjať dříve a dnes, unikátní srovnání 7. Pripjať ve hrách a realita 8. Další fotografie, válečné muzeum 9. Závěr

Hodiny v jaderné elektrárně Černobyl odbily půlnoc, psal se 26. duben roku 1986. Už jen osmdesát minut zbývalo do největší jaderné katastrofy v dějinách lidstva, která jen díky neskutečné obětavosti lidí neskončila zničením poloviny Evropy. Podívejte se s námi, co se stalo a jak vypadá Zóna dnes, po téměř třiceti letech od havárie.

Reklama

Velice důležité je, že nešlo o jadernou explozi. Ale o explozi běžnou. První výbuch byl způsobem přetlakem páry v reaktoru, druhý pak způsobil vzduch a voda přeměněné na vodík. Chybělo ale pouze několik hodin, do skutečně jaderné exploze. Pokud by se totiž požár zachvátil třetí blok a došlo k jaderné explozi, znamenalo by to detonaci s tlakovou vlnou, jež by smetla polovinu východní Evropy a došla by až do Moskvy.

Pracovníci elektrárny, včetně ředitele, situaci zlehčují a tají. Do Moskvy posílají zprávu, že došlo k drobné nehodně a radiace v okolí je pouze slabá, někde kolem 360 000

µ

Sv. Doopravdy byla ale 150 000 000

µ

Sv. Jelikož požár zachvátil celý čtvrtý blok, byli přivoláni hasiči. Nikdo jim neřekl, že během patnácti sekund hašení obdrží smrtelnou dávku záření. Nikdo nikomu neřekl, že nebezpečné záření uniká z bloku. Všichni zasahující hasiči zemřeli, požár budovy ale uhasili. Část paliva ale hoří v sarkofágu dodnes. Právě prvním obětem Černobylu (hasičům a pracovníkům elektrárny) vděčíme za to, že se nestala ještě větší tragédie a nedošlo k třetí, jaderné explozi. Jim vděčíme za naše životy... což připomíná památník v Černobylu:

Call Of Pripyat, aneb na vlastní kůži v Zóně!
i Zdroj: PCTuning.cz

Deska říká: „Těm, kteří zachránili Svět“ – je to pravda.

Hradba mlčení

Sovětský Svaz nedělá chyby a chyby si nepřipouští, proto byla zpočátku havárie utajována a obyvatelstvo zcela arogantně zbytečně vystavené ohromné dávce záření. Hned druhý den dorazila do Černobylu armáda k posouzení situace, jako vedoucí operace je jmenován Valerij Legasov. Ten okamžitě ví, co se stalo a navrhuje evakuaci obyvatelstva a okamžité zasypání reaktoru pískem. K nebi vzlétají helikoptéry a shazují statisíce pytlů s pískem a karbidem boričitým. To zmírní vyzařování radiace velmi radikálně. Teplota reaktoru ale stále stoupá, jako řešení je použito olovo, pytle s olověnými kuličkami jsou shazovány do reaktoru a teplota klesá.

V noci, několik hodin po havárii, byl informován i prezident Gorbačov. Jak později tvrdil, i on sám byl uveden v omyl a první informace hovořili o drobné nehodě. Proto nebyly podniknuty vážnější kroky ihned. Jak na místo přijíždělo více odborníků, závažnost situace nešlo tajit. Přesto se svět dozvídá o havárii až dva dny poté, kdy mezitím radioaktivní mrak pokryl celou Evropu.

Call Of Pripyat, aneb na vlastní kůži v Zóně!
i Zdroj: PCTuning.cz

Jak vidíte na obrázku, první vlna radioaktivních částic zasáhla nejvíce Skandinávii. Právě tam si pracovníci místní jaderné elektrárny všimli velmi vysoké radiace před jejich elektrárnou, ta ovšem přicházela zvenčí. Švédská strana se ptala, kde je problém a začali podezřívat Polsko nebo Rusko. Rusové ale zarytě mlčeli a odmítali odpovědnost. Až na naléhání Mezinárodní Jaderné komise ve Vídni „kápli božskou“ a přiznali havárii v Černobylu. Mezitím i americké satelity zachytili kouř stoupající z bloku 4.

Druhá vlna radioaktivních mračen dorazila nad Evropu další den a plně zasáhla Československo. Poté se mraky různě motaly nad Evropou. Třetí, dlouho utajovaná vlna úniku, se udála až za tři dny a zasáhla Balkán. Většina zemí nasadila tajné krizové plány, aniž by o tom ale vědělo obyvatelstvo. Byl zákaz používání ovčího i kravského mléka, všechny potraviny byly v závodech kontrolovány. Lidem se ale navenek tvrdilo, že se není čeho bát.

Zóna smrti

Call Of Pripyat, aneb na vlastní kůži v Zóně!
i Zdroj: PCTuning.cz

Kolem elektrárny byla vytvořena nepřístupná Zóna v okruhu 30 kilometrů. To je oblast s nebezpečnou hodnotou radiace, ale většinou nejde o nijak závažně zasažené místo. Vnitřní zóna s průměrem 10 kilometrů je už velmi nebezpečným místem. Tam se lze dostat jen se zvláštním povolením.

Call Of Pripyat, aneb na vlastní kůži v Zóně!
i Zdroj: PCTuning.cz

Z celé zóny bylo evakuováno 116 000 lidí, vyklizena bylo více než sto vesnic. Mnoho z nich bylo srovnáno se zemí. Na fotografii vidíte památník zničených obcí, vidíte cedule se jménem, které bývají při vjezdu do obce. Samozřejmě bylo plně evakuováno i město Pripjať. Do města přijíždí kolona tisíce autobusů. Všech +/- 45 000 obyvatel muselo z hodiny na hodinu opustit své domovy a nesměli si vzít téměř nic sebou. I tak evakuace celé zóny trvala týden. Aby se zabránilo obecné panice, vše se tajilo a obyvatelům bylo přislíbeno, že se za pár dní vrátí – vždyť se nestalo přeci nic vážného.

Likvidace katastrofy

Call Of Pripyat, aneb na vlastní kůži v Zóně!
i Zdroj: PCTuning.cz

I když se nehoda nejprve zdála jako lehká a Sověti se domnívali, že reaktor za pár týdnů opět poběží, bylo to jinak. Likvidace havárie trvala několik let, nejprve bylo nutné vyčistit půdu kolem elektrárny, zajistit ochlazení hořícího paliva tekutým dusíkem, sesbírat desítky tun vysoce radioaktivního materiálu kolem elektrárny a celý blok pak zalít betonem a skrýt pod sarkofág. Na obrázku nahoře vidíte takzvané bio-roboty - lidi navlečené do improvizovaných ochraných obleků. Ti vlastními silami odstraňovali zbytky materiálu ze střechy budovy, mechanizace po čase selhávala, řídící obvody nedovedly snášet záření dlouho. Průměrná doba, po kterou mohli lidé odklízet radioaktivní zbytky byla okolo 30 s. I přesto dostali často smrtelné dávky radiace. Všimněte si světlejších pruhů na snímku - tak reagoval film na vysokou radiaci.

Likvidace havárie zaměstnala 500 000 lidí, většinou nedobrovolníků, vojáků a trestanců. Celkové náklady vyšplhaly na 20 miliard dolarů a stále stoupají. Největší riziko ale stále trvá. Uvnitř reaktoru jsou stále desítky tun Plutonia, pokud by se betonový obal poškodil, stala by se neuvěřitelná katastrofa. Doba rozpadu tohoto prvku je totiž 240 000 let, po tuto dobu bude část zóny a samotná elektrárna stále smrtelně nebezpečná a neobyvatelná.

V těchto letech proto probíhá stavba nového sarkofágu – Archy. Ta překryje čtvrtý blok zcela a už nebude nic vidět, má se tak stát za dva roky. Už jen dva roky bude tedy návštěva elektrárny turisty zajímavá, pak tam bude jen kulatý hangár.

Dopad katastrofy

Kromě všeho, co jsem už zmínil, tedy ekologických dopadů a dopadů na obyvatelstvo, měla černobylská havárie ještě jeden zásadní dopad. Politický. Tato katastrofa zkrátka vyděsila všechny, byla impulsem pro odzbrojení a likvidaci velkého množství jaderných zbraní. Také výstavba elektráren byla pod větší kontrolou a důraz byl kladen hlavně na bezpečnost. Mnozí připomínají ještě jeden zásadní moment, nehoda prý vedla k rozpadu Sovětského svazu a konci socialismu ve východní  Evropě. Jedno je ale jisté, Černobyl je memento lidské arogance, chyb a hlouposti. Černobyl a jeho odkaz tu s námi bude navždy.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama