Core i7 800 a Core i5 700 - Nehalem už také ve střední třídě | Kapitola 2
Seznam kapitol
Není to ani rok od uvedení prvních procesorů architektury Nehalem - Core i7, a Intel nyní tuto pokročilou architekturu nabídne i zákazníkům střední třídy. Dnes končí informační embargo na procesory Core i7 800 a Core i5 700, které časem zcela nahradí čipy rodiny Core 2 a zaujmou jejich místo ve střední a vyšší třídě.
V další kapitole si v krátkosti řekněme, co jsou hlavní rysy nových procesorů a v čem se liší od svých dražších sourozenců do patice LGA 1366. Architektura zůstala stejná a můžete si její popis přečíst zde a zde. Vzhledem k jen drobným rozdílům, si tento popis odbudeme zde a opravdu jen v krátkosti.
První obrázek ukazuje Core i7 900 pro patici LGA 1366. V procesoru je umístěn paměťový řadič DDR3, který má tři kanály (Triple channel). Procesor je se spojen sběrnicí QPI (QuickPath Interconnect) se severním můstkem X58 Express, který nese 32 PCI Express linek a pomocí DMI je spojen s tradičním jižním můstkem. Tato platforma se od běžných řešení Core 2 liší pouze integrovaným řadičem pamětí v procesoru. Desky musí mít dva čipy čipsetu a také složitější a dražší návrh spoje PCB.
Druhý obrázek představuje nové řešení pro CPU s jádrem Lynnfield a paticí LGA 1156. Procesor je vybaven čtyřmi fyzickými jádry a integrovaným řadičem pamětí. Ten je narozdíl od vyšších modelů Core i7 900 pouze dvou kanálový (Dual channel). Novinkou je také integrace jakéhosi "severního můstku" s PCI Express (16 linek) rozhraní přímo do procesoru, tedy nám zcela odpadá nutnost severního můstku na desce v podobě samostatného čipu. Procesor je se zbytkem systému - PCH čipem (Ibexpeak) spojen skrze DMI sběrnici. Pokud si myslíte, že v nových procesorech není sběrnice QPI, tak se mýlíte. Podíváme se na to za chvilku. V tomto případě ušetří i výrobci desek, kde je potřeba jen jeden čip a také je levnější a jednodušší výroba. Abychom měli představu o Core i5 kompletní podívejte se ještě na 32nm čip s jádrem Clarkdale.
Touto platformou se budeme zabývat jen hodně krátce, většina informací je stále pod NDA, několik testů a vlastnosti jsou ale stejně dávno venku. Oficiální uvedení je před koncem tohoto roku. Pod chladičem najdeme dvě jádra spojená QPI sběrnicí se zbylými částmi čipu (tedy opět QPI žije i zde). Procesorová část nese pouze dvě jádra, zbytek integrovaných součásti je v druhé části. Ta obsahuje integrovaný dvou kanálový paměťový řadič, PCI Express rozhraní a integrované grafické jádro. Procesor je sběrnicí DMI spojen opět s PCH čipem řady x55 Express. Na tuto záležitost si ještě pár týdnů/měsíců počkáme, ovšem trpělivost se opravdu vyplatí, to vám říkám už dnes.
Lynnfield pod drobnohledem
Před chvilkou jsem zmínil, že sběrnice QPI je stále přítomna i v procesoru s jádrem Lynnfield, ovšem neopustí jeho pouzdro. Když jsem tento fakt připomínal už vloni, někteří méně znalí redaktoři jiných českých webů, se ušklíbli a nevěřili. Ano, je to ale tak. Zde je nutné si uvědomit, co vlastně pod chladičem zmíněných CPU je. Intel vtěsnal na jednu plochu procesor s jeho jádry, cache ale také zjednodušený severní můstek (NB die). Tím se opět architektura Nehalem kousek přiblížila ke stavbě Phenomů, které také mají část NB přímo v CPU. K tomuto "severnímu můstku" v procesoru se mimo jiné, připojují grafické karty skrze PCIe sběrnici.
A právě tato část není přímo součástí samotného CPU, ale je samostatná a připojená skrze QPI sběrnici. Jak uvidíte za chvilku, je také v BIOSu možné nastavit frekvenci této QPI sběrnice. Ta v tomto případě pracuje na nižší frekvenci, než u Core i7 900, což nám ale paradoxně pomůže v přetaktování. Celou tuto skutečnost názorně ukazuje obrázek, má ale přeci jen drobnou chybku. Paměťový řadič není u Lynnfield připojen k jádrům skrze QPI ale je přímo součástí jádra CPU. Skrze QPI je paměťový řadič připojen u procesorů s jádrem Clarkdale. O tom ale až za několik týdnů.
Nový Turbo Boost
S novými procesory přichází i inovovaná technologie Turbo Boost, která se Intelu asi hodně zalíbila a já garantuji, že se zalíbí i vám.
Předchozí Core i7 procesory do patice LGA 1366 měli Turbo Boost první generace, který v případě požadavku na výkon, dokázal přetaktovat všechna jádra o jeden násobič nahoru, nebo jediné jádro o dva násobiče. Jeden nebo dva násobiče byly maximum těchto CPU. Příkladem budiž Core i7 920, který pracuje na základní frekvenci 2,66 GHz. Pokud nebylo přesáhnuto TDP a teplota, zvýšila se frekvence všech jader běžně na 2,8 GHz. Pokud jste obzvlášť dobře chladili, mohli jste vidět i jedno (dvě) jádra na frekvenci 2,93 GHz.
U nových procesorů je vše jinak, každé jádro má své vlastní PLL a může mít rozdílnou frekvenci od těch ostatních. Pokud procesor zatížíte Single-Thread aplikací, navýší se frekvence jednoho jádra o pět násobičů. U procesoru Core i5 750 s frekvencí 2,66 GHz to dělá nárůst na frekvenci 3,33 GHz. A to hodně slušné, co říkáte? Pokud intenzivně zatížíte dvě jádra, povyskočí takt o čtyři násobiče nahoru. U zmíněného procesoru budou tedy pracovat na frekvenci 3,2 GHz. V případě zatížení všech jader CPU, si užijete o dva násobiče vyšší frekvenci - 2,93 GHz (2,8 GHz).
Co jsem napsal je ale pouze ideální příklad. Procesor stále hlídá TDP, teplotu čipu a také otáčky ventilátoru. Pokud je některý parametr překročen, násobič se sníží. Například v ideálním případě, by měla být frekvence všech jader v zátěži u Core i5 750 - 2,93 GHz. S naším levných chladičem jsme ale této frekvence nedosáhli, procesor se nepřetaktoval více než na 2,8 GHz, tedy o jeden násobič. S lepších chladičem nebo vodou nebudou ale nejvyšší možné násobiče problém.