Cubitek představuje nové skříně – jedna otřesná, dvě výborné | Kapitola 7
Seznam kapitol
Když se řekne Cubitek, takřka nikdo si hned nevybaví výrobce počítačových case. Přitom právě tato společnost přišla v poslední době s velmi zajímavými modely, které se nemusí stydět za kvalitu ani cenu. Dnešní článek si vezme na paškál hned tři zástupce této společnosti a podrobně se podíváme, jakou konkurenční výhodou oplývají.
A plynule přecházíme i do interiéru, který je opravdu velmi prostorný. Hned první, čeho si člověk všimne, je výztuha vedená prostředkem case. Ta nemá za úkol výrazněji zpevňovat konstrukci skříně, ale slouží především k podpěře těžších grafických karet, což se bude u výkonnějších sestav jistě hodit. Zpracování je navíc velmi příjemné a odklopení výztuhy je otázkou několika vteřin, takže příjemný doplněk.
Maximum prostoru je však věnováno především základní desce, takže nečekejte žádné přepážky nebo zábrany, které by omezovaly velikost desky či použitých chladičů. Jediným omezujícím prvkem může být snad jen délka skříně. Jak již bylo řečeno, takže jediná deskou, kterou tato case nepojme je E-ATX, pro níž si výrobce připravil extra model, ale zbytek základních desek můžete instalovat. Délka grafické karty je pak díky koši na disky omezena na 310nmm, pokud byste potřebovali větší prostor, bylo by nutné demontovat koš – což je samozřejmě také možná varianta.
Motherboard tray nabídne řadu otvorů pro cablemanagement, což je příjemné, jen mi trochu chybí nějaká gumová ochrana hran těchto otvorů. Rozhodně však nebudete mít problém s manipulací s kabeláží. Stejně tak je zde otvor pro demontáž backplate základní desky, takže pokud často měníte chladiče, opět strádat nebudete. Výška chladiče procesoru je omezena na 190 mm, nečekám tedy, že by měl někdo výraznější problémy. Case se ale bude jistě hodit i na integraci vodního chlazení, protože nad základní deskou ještě zbývá nějaký prostor, i když je fakt, že spíše na ventilátory, než pro výměník.
O pozici zdroje jsem se již zmiňoval, pokud se na ni podíváme podrobněji, tak je vidět, že je vyrobena v podstatě z hliníkových kolejí, do kterých se zdroj zasouvá a na nichž jsou zároveň nalepeny gumové pásky pro zamezení vibrací. Mezi perforací a zdrojem je pak molitanový filtr, jehož čištění bude ale trochu problematické, protože se k němu nedostanete z venku. Je nutná demontáž bočnice, potažmo i zdroje.
Přední část je pak opět věnována zbylým komponentám, tedy především pevným diskům, pro něž je opět připraven vyjímatelný koš. Ten ale v tomto případě pojme až šest 3,5“ disků a dále taktéž dva 2,5“ disky, ty už jsou ale upevněny mimo vyjímatelnou část. Koš samotný je robustní konstrukce, navíc se středovou výztuhou, takže o pevnost nemusíte mít strach. Vše pak doplňuje částečně bezšroubkový systém, jelikož na disky je nutné našroubovat speciální gumové profily (kulaté). Disk se pak už jen zasune do kolejnice a drží pevně a přitom nehrozí přenos vibrací. Proti vysunutí se zajišťují všechny disky současně jedním ručním šroubem.
Koš pro 5,25“ zařízení je nahoře a ten nenabídne žádné speciální uchycení, využívá totiž standardních šroubků, které jsou nejideálnějším způsobem, jak např. optickou mechaniku udržet trochu v klidu. Za toto řešení jsem já osobně velmi rád. Koš je opravdu velmi podobný řešením od LianLi a i celkový vzhled konstrukce nějak evokuje tohoto výrobce. Součástí 5,25“ koše je i hliníková konstrukce pro 3,5“ externí zařízení, kterou je ale možné v případě potřeby samozřejmě rychle demontovat.
A tím jsme se dostali na konec popisu tohoto největšího, dnes zmiňovaného modelu. Musím říci, že mě pravděpodobně oslovil asi nejvíce, především z důvodu, že jsem zastáncem stále ještě těchto „pořádných“ case, i když miniTank na mě také udělal příjemný dojem. Nicméně pojďme k závěrečnému slovu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
