DemonetizationGate aneb čí reklamy jíš, toho píseň zpívej? | Kapitola 2

Že přeháním? Ani omylem, protože nově se do restricted módu dostávají i kanály, které pouze DISKUTUJÍ obsah, který není považován za přátelský pro inzerenty. A to bez jakéhokoliv upozornění tvůrci a v některých případech dokonce bez možnosti odvolání.

Videa lze nově považovat za ofenzivní v případech, že:

Obsah propaguje nenávist anebo násilí proti skupině lidí na základě kritérií, která zahrnují (ale nejsou omezena pouze na) rasu, etnickou příslušnost, náboženství, pohlaví, národnost, státní příslušnost, invaliditu, věk, pohlavní orientaci anebo bývalé příslušnosti k ozbrojeným složkám. (Content that promotes hate or violence against a group of people based on criteria including (but not limited to) race or ethnicity, religion, gender, nationality or citizenship, disability, age, sexual orientation, or veteran status.)

• Obsah s rasovým slangem či extrémně urážlivou terminologií. (Content with racial slurs or extremely offensive terminology.)
• Obsah znázorňující násilí, zahrnující násilí proti zvířatům a zneužívání dětí. (Graphic violence, including animal cruelty or child abuse.)
• Zjevné návody, jak se podílet na škodlivých aktivitách – například jak organizovat pašování lidí či připravovat násilné útoky. (Explicit how to information about harmful activities (e.g., how tos on human trafficking or violent assault).)
• Jiné typy obsahu, které uživatelé v dané oblasti vnímají jako extrémně znepokojivé či ofenzivní. (Other types of content which users in your locale would find extremely upsetting or offensive.)

Volně řečeno, cokoliv, co se dotýká politických témat je považováno za špatné. Stačí se jen dotknout kontroverze, jenom ji rozebírat – a bum, je to tady. Je to tak zjevné a hloupé, že i mladší generace, která nemá ani nejmenší tušení o cenzuře v totalitních režimech, se proti tomu začíná ozývat. Příkladem může být asijsko-bělošská youtuberka Roaming Millenial s jejím videem „Totalitarian Social Media: Demonetization, Censorship and Shadowbans“.

Jako tradičně se cenzura ohání nutností chránit ty správné názory proti „fake news“. V poslední době do toho vstupují i vlády tak zvaných vyspělých zemí, hlavně ty, které už mají s cenzurou rozsáhlé zkušenosti, jako je například Německo. To plánuje uzákonit povinnost pro sociální sítě povinně mazat obsah neslučující se s německými zákony pod pokutou až 50 milionů Euro. Německo se chová, jako by jim sociální sítě patřily a snahou dostat je pod svoji kontrolu se řadí tak mezi progresivní národy, jako je Čína, Rusko, Saúdská Arábie anebo Irán.

Ty, kteří považují německé ideje za inspirativní, bych rád upozornil na to, že to není poprvé, co se Německo pokusilo napravit zkaženost světa nasazením náhubku – a nejenom to, nikdy nepochopilo, proč je nejen kontraproduktivní, ale přímo škodlivé zakázat „nebezpečné texty“, ať to byl kdysi Freud anebo později Hitler. Sebevědomá a zdravá společnost nepotřebuje ochranu cenzorů a jiných oficiálních ideologů, pokud se společnost cítí ohrožená názory svých občanů, je s ní něco vážně hodně špatně.

V praxi tady ale samozřejmě nejde o žádný boj proti stoupající vlně nacismu či jiného extrémismu, ale o udržení vlivu a o snahu zabránit pádu tradičních médií. Ta jsou dnes z valné většiny korporátní anebo přímo patří oligarchům, v čemž nevidím nic špatného, dokud je to přiznané a dokud si taková média nehrají na vyvážená. Jenomže tak to není, propadající se tradiční média hledají jakýkoliv způsob, jak zůstat relevantní – a projevem této snahy je nejen bulvarizace, ale také snaha bojovat o místo na Slunci všemi způsoby.

Samozřejmě, za současnou kauzou mohou být i jiné motivy, jak o nich mluvil Sargon of Akkad ve videu The YouTube Controversy: Who Benefits?

Doporučuji zhlédnout, ale v zásadě jde o to, že naznačuje, že opravdové jádro pudla není ve snaze bojovat s extrémismem, ale o snaze hromadně si vyjednat finančně výhodnější podmínky pro inzerci na Google, které protlačují prostředníci reklamních transakcí – agentury. Ty mohly využít situace, kdy ví, že tradiční média s novými bojují a přesvědčit je, aby vedla jejich boj za výhodnější podmínky za ně – pod praporem všeobecné mravnosti, což je takový univerzální apel, který podpoří kde jaký aktivista a pod kterým se schová spousta velmi výnosných obchodů.