Forza Horizon 4: závodnická událost roku | Kapitola 4
Seznam kapitol
Je tomu téměř přesně rok, co Microsoft přenesl svou závodní sérii Forza z konzolí na PC. Tehdy se jednalo o okruhové závodění skryté pod názvem Forza Motorsport. Po v celku úspěšném přijetí nyní následoval mladší bráška. Ano, ten, který naše supersporty svede ze závodních okruhů do běžného provozu. Je to událost roku?
Jízdní model
BMW E36 jsem podrobil detailnějšímu testování jízdního modelu a rozhodl se k němu být více než kritický. Nuže?
Výsledek rozhodně není 100 %. Zvuk je takový nemastný a zbytečně vysoký. Originální třílitrový agregát i jeho menší šestiválcoví bratříčci jsou v reálu kultivovaní a velmi tiší. Ve hře motor svým zvukem mnichovský klenot příliš nepřipomíná. Grafické zpracování exteriéru je ale na jedničku a interiéru jen díky pár hnidopišským drobnostem na jedna mínus. Větší pihou na kráse (na kterou nešlo nemyslet) je ale šestistupňová převodovka. Na tom by nebylo nic tak hrozného, kdyby originální E36 neměla jen pětistupňovou. Jízdní projev ale nijak špatný není. Auto je to lehké, vyvážené, hodné, čitelné, s chutí do driftování. Tedy podobně jako reálný předobraz. Ale že bych se cítil 100 % in, to prostě ne. Na to musíte nainstalovat skutečný hard core simulátor…nebo si pořídit reálnou E36. Jasně, když modelujete 400 aut, pak nelze očekávat úplné zázraky. Jenže na druhou stranu: Jízdou jsem se bavil. Poznal jsem, jestli mám motor vepředu, uprostřed, nebo vzadu. Bylo znát, jestli je motor výkonný, jestli mám náhon na předek, zadek, nebo pod obojí. Cítil jsem, kdy auto bylo nízké a kdy naopak vysoké. A Ferrari bylo vůbec pěkně ostré. Pokud bych měl hodnotit jako ve škole, pak bych udělil pěknou dvojčičku, tedy o stupeň výše, než u staršího Forza Motorsport 7.
Auta v této sérii lze sice vizuálně poškodit, ale nějakého dopadu na jízdní vlastnosti jsem si nevšiml. Možnost povolit v nastavení opotřebení pneumatik považuji skoro za vtip, reálný dopad není (a při průměrné délce závodu 7–10 km ani nemůže být).
Herní módy
Na pozadí běží příběh o mladém závodníkovi, který chce být slavným. Naštěstí pro něj (= pro Vás) se na venkově zrovna koná závodní festival a organizátoři hledají nějakého ňoumu (= Vás), který by se stal objevem letošní sezóny. Příběh svou hloubkou možná nedosahuje Homérových eposů, ale svůj účel plní dostatečně. Hra s vámi neustále mluví a nabízí další a další závodní události.
Máme k dispozici silniční závody na uzavřené trati (bez silničního provozu) a to jak z bodu A do bodu B, tak i na kratších „okruzích“ (samozřejmě v rámci běžných silnic). Dále se můžete účastnit sérií Rally závodů (opět okruhy i z A do B), pak neoficiální závody v plném provozu (v noci z A do B) a poslední velkou skupinu, která mi ale k srdci absolutně nepřirostla, cross-country. Tedy závody napříč poli, kdy úmyslně boříte jednu zídku za druhou. Dále po vzoru předchůdců natrefíte i na čtyři speciální závody, ve kterých vás čeká mnohem těžší soupeř, dejme tomu jakýsi boss. Detaily prozrazovat nebudu, protože odhalení každého jednoho z nich ve vás dost možná vykouzlí úsměv, o kterých se mnou nedejte připravit. A ještě na jeden mód bych zapomněl: Kaskadér. Co si pod tím představit nechám opět na vaší fantazii :).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
