Gigabyte a jeho základ s chipsetem i925XE pro Pentia 4 | Kapitola 3
Seznam kapitol
Jsou tomu již dva měsíce, co jsme si představili 8 základních desek pro procesory Pentium 4 v provedení LGA775. Testu se zúčastnily modely s čipovými sadami i915G/P, i925X a také v té době naprostá novinka v podobě i925XE z produkce firmy Asus. Doba mírně pokročila a nám se naskytla příležitost otestovat další základní desku s touto (i925XE) nejnovější a nejvýkonnější čipovou sadou pro intelovské desktopové procesory, tentokrát v podání značky Gigabyte. A bude to prohlídka opravdu zajímavá, to vám můžu říci již předem.
BIOS u této desky je v provedení jako tomu bylo například v případě základních desek MSI nebo Biostar, s kterými jsme se setkali v minulém testu. Celkově je toto zpracování poněkud více zažité než to, které používají základní desky od Asusu. Koneckonců nelze říci, co je lepší - zaleží na každém z nás, jak nám to či ono zpracování "sedne".
V případě BIOSů základních desek značky Gigabyte je nutné pamatovat na jeden fakt. A to, že vám standardně po vstupu do BIOSu nabídne omezené množství všech možností, které opravdu nabízí. Pro zpřístupnění všech položek je nutné stisknout kombinaci kláves Crtl + F1.
A že nejsou skryty jen nějaké hard-core možnosti jejichž nesprávná volba by mohla ovlivnit stabilitu systému se můžete podívat na okolních obrázcích, které zachycují výpis položky "Advanced BIOS Features". První zachycuje výpis hned po vstupu do BIOSu a druhý obrázek zachycuje kompletní výpis po stisknutí již zmíněné kombinace Ctrl + F1. Jak je vidět, jsou standardně skryty například položky jako "Boot Up Floppy Seek", "Boot Up Num-Lock" či aktivace diagnostiky pevných disků s označením "S.M.A.R.T.", což je dle mého standardně skryto poměrně nelogicky.
Omezené možnosti jsou standardně i v případě položky "Integrated Peripherals", což ale nebudu nadále nijak rozebírat a uvádím rovnou obrázky zachycující u této položky všechny možnosti. Vzhledem k tomu, co všechno má tato deska na sobě integrováno, je zde jednotlivých položek ve finále celkem dost.
Nejzajímavější je vždy položka obsahující možnosti ladění výkonu (včetně přímého přetaktování systému). Zde se tyto možnosti skrývají v hlavní nabídce pod označením MB Intelligent Tweaker (M.I.T.) a opět se zde setkáváme (bez odkrytí pomocí Ctrl + F1) s obsahovými restrikcemi, které spočívají v utajení položek umožňujících ladění paměťového subsystému a aktivaci funkce M.I.B.2.
Pokud jde o možnosti přetaktování, tak si není na co stěžovat. Vedle dnes již standardního nastavování frekvence FSB po 1 MHz krocích můžete uzamknout frekvenci sběrnice PCIe (standard je 100 MHz), měnit děličku pro rychlost pamětí (škoda, že zde není zobrazována reálná momentální frekvence procesoru a pamětí, jelikož s tím se lze u jiných desek setkat a přijde to kolikrát opravdu vhod, protože pak není nutné si přepočítávat, kolik že to při zvoleném poměru vlastně bude) a měnit napětí procesoru, sběrnice PCIe a pamětí. Nelze opomenout funkci C.I.A.2.
C.I.A.2 (CPU Intelligent Accelerator 2) je vlastně funkce automatického přetaktování systému v závislosti na momentální zátěži. Na předešlém obrázku jsou znázorněny jednotlivé volby (respektive jednotlivé rychlostní stupně zastupující procentuální nárůst frekvence při zátěži), které měli na frekvenci procesoru v našem případě plné zátěže následující vliv (každé nastavení funguje ve dvou režimech podle míry zátěže - procentuální vyjádření těchto dvou režimů, které by mělo nastat, jsem uvedl do závorky za název každého rychlostního stupně).
Cruise (dle zátěže 3 či 7%): max. zátěž našeho CPU - 3436MHz, FSB 214,8 MHz (6.8%)
Sports (dle zátěže 5 či 9%): max. zátěž našeho CPU - 3502MHz, FSB 218,9 MHz (8.9%)
Racing (dle zátěže 7 či 11%): max. zátěž našeho CPU - 3567MHz, FSB 223 MHz (110.9%)
Turbo (dle zátěže 13 či 17%): max. zátěž našeho CPU - 375 MHz, FSB 234,7 MHz (16.8%)
Fullthrust (dle zátěže 15 či 19%): max. zátěž našeho CPU - 3821MHz, FSB 238,8MHz (18.8%)
Pro výpočet procentuálního navýšení frekvence v případě našeho procesoru jsem vzal jako 100% hodnotu FSB 201 MHz, jelikož jak později uvidíte ve sreenshotu z diagnostické utility CPU-Z, tak při nepřetaktovaném stavu je frekvence FSB právě těch 201 MHz namísto rovných 200.
Dále tu máme funkci skrývající se pod označením M.I.B.2 (Memory Intelligent Booster 2), která spočívá v optimalizaci práce s některými konkrétními paměťovými moduly. Následuje obrázek s výpisem nabízených kombinací. Námi použité paměťové moduly však do tohoto výběru nespadají, proto pro průběh testů nebyla tato funkce aktivní.
Na závěr prohlídky BIOSu této základní desky se podívejme na hardwarový monitoring systému. Jak sami můžete vidět, tak monitorované hodnoty napětí nejsou zastoupeny jejich údaji, ale pouze statusem - v tomto případě byly v rámci mezí a jejich status byl tedy "OK". Teplotu procesoru a rychlost jednotlivých ventilátorů však BIOS již ukazuje formou hodnot.
Pokud by vás však jednotlivé hodnoty napětí zajímaly, předem prozradím, že vám bude moci být nápomocna firemní utilita EasyTune 5, na kterou se za chvíli podíváme blíže. BIOS jinak též umožňuje nastavit automatické spuštění systému podle doby, kterou mu určíte.
Systém byl osazen procesorem P4 3.2GHz (Prescott) a paměťmi pracujícími na rychlosti 533MHz, takže následující hodnoty nabízí BIOS právě pro tuto konfiguraci. To zmiňuji záměrně, jelikož pro jiný procesor může být přístupný jiný napěťový rozsah a volba násobiče (to platí pouze pro neuzamčené procesory).
Tuning paměti | |
| CAS latency | 3, 4, 5 |
| Precharge Delay (tRAS) | 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 |
| RAS to CAS Delay | 2, 3, 4, 5 |
| RAS Precharge | 2, 3, 4, 5 |
| Write Recovery Time | 2, 3, 4, 5 |
| Refresh Cycle Time | 4 až 35 |
| Refresh Mode Select | 15.6 us, 7.8 us |
Nastavení napětí | |
| CPU Voltage | auto, 0.8375 až 1.6 V (po 0.0125 krocích) |
| DRAM Voltage | normal, + 0.1, + 0.2, + 0.3 V |
| PCIe Voltage | normal, + 0.1, + 0.2, + 0.3 V |
Nastavení frekvencí | |
| FSB | Minimum 100 MHz - Maximum 600 MHz |
| DRAM | auto, 2.00, 2.66, 3.00 MHz |
| PCI Express | auto, 100 - 130 MHz (po 1MHz krocích) |
| PCI Synchro | To CPU, 33.33 MHz |
Pokud jde o ladění systému, tak jak již bylo řečeno, BIOS vás nezklame. Tuning pamětí je plně dostačující. Vedle obsáhlých možností nastavení napětí procesoru můžete zvýšit i napětí pamětí a sběrnice PCIe (čipové sady však nikoliv). Samozřejmě zde nechybí pro overclocking velmi důležitá možnost zafixovat rychlost sběrnice PCI na frekvenci 33.33 MHz a sběrnice PCIe na 100 MHz.
V nepřetaktovaném stavu jsou hodnoty systému následující:
Jak je vidět, systémová sběrnice není přesně 200 MHz, ale je 201 MHz, což ve finále přidá k výslednému taktu procesoru 15.6 MHz navrch :-) Po shlédnutí standardního stavu jsme se zaměřili na možnosti přetaktování, které mohou být porovnávaný se schopnostmi minule testovaných základních desek značky Asus (u nich jsme se se stejnou konfigurací dostali s modelem postaveným na i925XE na frekvenci FSB 244.5 MHz a s modelem postaveným na i915P na frekvenci FSB 242.5 MHz).
Metodou pokus/omyl jsme se dopracovali ke stabilní frekvenci FSB 241 MHz, což znamená pro námi testovaný procesor výsledný takt 3851 MHz. To je přetaktování o 650 MHz, což je výborný výsledek (je známo, že takto vysoce taktované procesory Prescott nijak zvlášť přetaktovat již nejdou). Na vítěze v minulém testu z hlediska přetaktování (základní desku Asus P5AD2-E Premium postavené též na chipsetu i925XE) to však nemá, nicméně stačilo již jen málo a vítěz mohl být pokořen.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
