Klasická a mobilní zařízení: Kde dnes končí mobil a začíná počítač? | Kapitola 5

Přiznám se, že jsem posledních pět let čekal, že sice k nějakému podobnému průniku dojde, ale čekal jsem to spíš od zařízení s Androidem: Tedy nějaké „androidbooky“, které budou fungovat podobně jako chromebooky a nabídnou základní síťovou funkčnost a taky podporu pro základní aplikace typu Libre Office. Microsoft dlouhou dobu laboroval s uměle omezenými stroji, jako byl například ten nešťastný standard netbooků, který se pokusil nacpat Windows XP do strojů se 2 GB RAM s úložištěm limitovaným na 32 GB. To bylo šílené – a po jisté době se to nedalo ani updatovat, protože se už na disk nevešel OS a update najednou, o aplikacích ani nemluvě.

Nebo, Bože chraň – vybavujete si ještě někdo Windows RT, další ze šílených pokusů Microsoftu o ovládnutí mobilního segmentu? Z nich nám přežila otravná snaha cpát nás do Windows Store a vnucovat nám Microsoft účty, „personalizace reklam“ a podobné kraviny – díky, ale ani omylem.

Nakonec situaci s Windows překvapivě vyřešila miniaturizace železa. Windows nejsou hubenější, nejsou optimalizovanější, nemají speciální „mobilní verzi“ – ne: Hardware je prostě dohnal a dorostl. Po letech týrání se s různými okleštěnými notebooky, ohryzanými až na kost, aby se vůbec dostaly na rozumnou cenu, tu máme překvapivě použitelný hardware, který bych tak, tak moc před lety ocenil třeba na vysoké.

Žijeme v době, kdy se z velké části jede přes internetové služby, které jsou v podstatě hardwarově agnostické. U nich je v zásadě jedno, z jakého systému k nim přistupujete, jestli je to MacOS, iOS, Android anebo Windows. A ty se díky nové generaci ultrabooků překvapivě znovu stávají cenově dostupnou a životaschopnou alternativou na cestách: Nikoliv díky pokroku v OS, ale v železe, na kterém jede.