Konečně konec roku: Good riddance, 2021!

Důvod, proč se těším na konec roku 2021, je v tom, že asi nikoho nepotěšil. Podělalo se, co se dalo: grafiky stále nejsou, ty, které jsou, jsou za šílené peníze. Konzole taky nejsou – předobjednávka na PlayStation 5 pod stromečkem možná potěší, ale nenadchne. Věřili byste, že rok poté, co nebyly pod stromečkem konzole, nebudou pod stromečkem konzole? Já tedy ne!

Grafiky také nejsou. Tedy: Jsou jen ty zcela základní a pak také nejvyšší modely za zilion peněz. A občas, když se poštěstí a správný vítr vane od západu, se objeví i karty střední třídy – zhruba o polovinu dráž, než by měly stát. Disky naštěstí jsou, ale stále panuje částečný nedostatek čipů pro řadu aplikací. Výrobní a ani logistická situace není pořád naprosto v normálu – a díky tomu se nám rozjela pěkná inflace, nepřítel každého střádala.

Jediné, co se pravidelně updatuje, jsou nové a lepší verze koronaviru. Momentálně jsme u verze Covid-19 Omikron a lidé se ptají, co se stane, až nám dojde řecká abeceda. Já se naopak divím, že se pořád ještě držíme modelu 19 a nějaký větší update prostě neoznačíme jako novou verzi – no, asi se čeká až na rok 2022, ten tříletý produktový cyklus je takové optimum.

Lidé začínají být pořádně nervní a naštvaní a já se jim vůbec nedivím. Já jsem introvert a stav poloizolace snáším relativně dobře, ale pro normální extroverty to musí být peklo na zemi. Většina lidí, která se zabývá IT, je navyklá řešit problémy na dálku a pro ně to není až tak velká změna, snad jen s počtem požadavků na vzdálenou správu. Klasický extrovert ale potřebuje lidi, aby se cítil normálně a vyloženě miluje to, co typický „ajťák“ nesnáší: Drby u automatu na kafe, porady, standup meetingy, motivační nástěnky a tak – a toho je nyní ochuzen.