Krach? Selhání? Za to všechno můžou špatné recenze! | Kapitola 3
Seznam kapitol
Americký youtuber Marques Brownlee je příkladný a nekontroverzní slušňák, kolem kterého většinou nepanuje drama. Po své nepříliš nadšené recenzi na elektromobil Fisker – a hlavně po kritice originálně pojatého udělátka Humane AI byl obviněn z toho, že kvůli špatným recenzím příliš vlivných recenzentů, jako je on, přicházejí hodné a dobromyslné společnosti na buben.
A podle mých zkušeností většina obhájců hodných výrobců před zlými recenzenty patří přesně do této kategorie arogantních blbů – a bývají tím agresivnější, čím jsou chudší a čím důležitější pro ně je, aby své lahvičky s hadím olejem každý měsíc rozprodali.
Velcí dovozci a reprezentanti velkých firem většinou ustojí kritiku, protože chápou základní princip: Každý někdy něco posere, ale většinou to není konec světa. Není důvod kvůli tomu skákat z okna, není důvod nic hrotit: Tenhle produkt se nepovedl, ale příště se snad povede něco jiného. Není třeba vyšilovat.
Ten, kdo naopak vyšiluje, jsou ti malí. Pokaždé, když mi někdo vyhrožoval soudem, byl to nějaký menší dovozce, který se prostě mohl zbláznit z toho, že jsme jeho produkty nevychválili do nebes. Já byl urážlivý jenom přiměřeně – a asi nejlepším kouskem, který se mi povedl, byl článek na konci 90. let, kdy jsem na základě informací z jedné malé firmy napsal text o reklamovanosti monitorů.
Za to jsem se v zaslaném dopise dozvěděl, že budu zažalován za nekalou konkurenci – a tak jsem tedy prodejci sdělil, že klidně, že mě zajímá, jak jako osoba, která sama neprodává žádný hardware, nekale konkuruji firmě, která ho dováží – a v čem specificky spočívá ona nekalá konkurence, když haním jeden jimi dovážený produkt na úkor jiného produktu, který rovněž dovážejí oni sami.
To bylo konstatování, které je patrně zmátlo, takže se smířili dalším dopisem obsahujícím oznámení, že s námi přeruší spolupráci (žádnou neměli) a také pohrdavě okomentovali můj zdroj informací, jistou malou firmu Alzasoft s.r.o., že to je „stejně bezvýznamná malá garážovka“. No, ukončení neexistující spolupráce jsme přežili – a Alza je nyní na tom asi tak, že u produktů zveřejňuje reklamovanost, což je číslo, udávající procento reklamovaných kusů na počet prodaných kusů – a nejenom to, výrazně reklamované zboží vyřazuje z nabídky, protože oni chtějí zboží prodávat, ne vyřizovat jeho reklamace, že ano.
Daleko horší scénu nám ale před lety učinil jistý prodejce joysticků, který si je nechal zrecenzovat coby levnější alternativy k těm značkovým – a neunesl konstatování, že když je něco o poznání levnější, tak to patrně souvisí s tím, že to je taky o poznání horší. To samo by asi nebyl důvod k tomu, aby vtrhl osobně do redakce a řval na nás už na schodech, pak v redakci a posléze i na těch samých schodech při odchodu z redakce. Rozzuřil ho styl recenze, která to celé pojala hravě a tak trochu sardonicky.
Tu měl na svědomí Ondřej Malý blahé paměti, který rozverně označil jednu z joystickových kreací jako „ženu se třemi prsy“ (patrně v referenci na Total Recall) a tím ubohého dovozce připravil o zbytky jeho rozumu. Ondřej býval ostatně kanón ve schopnosti vytáčet lidi, pamatuji si na redakční poradu v Mladé Frontě Dnes, kde způsobil, že vedoucí oddělení získal fialově borůvkovou barvu. Možná tomu nevěříte, ale já díky oné situaci vím, že lidé v sobě extrémně dusící vztek opravdu mohou získat až fialově borůvkovou barvu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
