Mantry aneb kouzelné fráze, které nám berou naše svobody | Kapitola 3
Seznam kapitol
Základním prvkem magie je mantra, neustále opakovaná fráze, která slouží k tomu, aby vedla k požadovanému magickému účinku. Překvapivě to samé se používá i v marketingu a v politickém marketingu. Rádi posloucháme mantry – a neuvědomujeme si, že často vedou ke zcela opačným výsledkům.
„Jedině odzbrojená společnost je bezpečná společnost.“
Po masakru v Christchurchi trvalo pouze týden, než se zavedly zbraňové restrikce, které jako obvykle omezily práva těch, kteří nic neudělali. Samotný pachatel „může být nemocný“ a tak skončí na psychiatrii, zatímco potrestáni budou místo něj ti, kteří za nic nemůžou.
Toto je přesně logika paternalistů: Všichni jsou děti, všichni jsou omezení a potenciálně psychicky nemocní – jenom my ne, jenom my víme, co děláme. Stejně, jako děcku nepatří do ruky mašinkvér, nepatří do rukou nikomu kromě nás a těch, kteří nám slouží. Toto není myšlenka někoho, kdo hájí svobodnou společnost, ale spíš landlorda, který ví, že pro jeho moc je důležité, aby jen on a jeho strážní měli zbraně a kontrolovali s nimi peóny. Povinností peóna je platit daně a doufat v ochranu shora – toto ale věru není myšlenka, která by něco měla společného se svobodou.
Ona nemá moc společného s realitou – Británie zakázala nože už dávno, nože se smí prodávat až od osmnácti, dokonce se zvažoval kompletní zákaz nožů se špičkou: A stejně počet zločinů s nožem narůstá, což možná souvisí s tím, že když už plánujete páchat zločin, tak vám nevadí, že si k tomu přidáte další zločin ve formě držení zakázané zbraně. Člověk by řekl, že to je logické, ale Britové vrší absurditu na absurditu, takže nedávno došlo k odcizení boxu na odevzdávání nožů (i s noži) a dokonce i obchodní řetězec Asda se rozhodl zrušit prodej kuchyňských nožů.
Možná byste řekli, že když to nefunguje, tak se od toho ustoupí, ale ne, takto to v paternalismu nefunguje. Pokud něco nefunguje, paternalisté se to pokusí zpřísnit, takže se pokusí exportovat svoje pravidla i ven. Po neúspěších se zákazy nožů v Británii a v Německu chce Evropský parlament tuto nefunkční metodu rozšířit i na země, kde nože nebyly zakázány nikdy. Mimochodem – u nás to nebylo zakázáno ani za Hitlera, v Protektorátu se zakazovaly pouze dýky a nože určené specificky pro vojenské použití.
Mantra o nutnosti zákazů se stále opakuje. To, co se ale neopakuje, je pozoruhodné zjištění, že dokonce i u amerických masakrů většinu z nich nespáchali lidé jen tak, ale typicky s nimi byly potíže už dřív, měli historii duševních poruch, drog a podobně. Opravdoví osamělí vlci útočící bez varování existují – například Stephen Paddock v Las Vegas anebo Anders Breivik. Ale podívejte se, jak se k tomu Norové postavili: Breivik dostal nóbl vězení, zatímco restrikce dopadají na ty, kteří s tím neměli nic společného. Takto nepřistupujete k lidem jako k dospělým, ale k dětem: Všem se seberou „nebezpečné hračky“, jen to zlobivé děcko skončí ve svém pokoji a za trest nedostane zmrzlinu a bude mít jen starou konzoli. A ostatní mu to nóbl vězení platí ze svých daní, i jeho oběti. A on je žaluje za nedostatek pohodlí. Takto nevidím spravedlnost, tohle je něco z pera Miguela de Cervantese.