Mikropočítače před 40 léty: Když to Altair konkurenci usnadnil | Kapitola 4
Seznam kapitol
Je to už čtyřicet let, kdy se zrodil první masově vyráběný a užívaný mikropočítač, Altair 8800. Znamenal počátek nové doby, nového průmyslu. Altair byl sice první, ale ne jediný. Jako houby po dešti se zrodily i další mikropočítače a firmy jako IMSAI či SWTPC byla tehdejším počítačovým nadšencům stejně známé, jako je dnes Apple či Lenovo.
SWTPC6800
Za zrodem SWTPC6800 stál velice šikovný inženýr Dan Meyer, Ten firmu založil v roce 1967 a v komunitě nadšenců si získal skvělé jméno svými stavebnicemi zvukových zesilovačů a experimentálních kitů s logickými obvody, přičemž k počítačům se přiblížil v lednu 1975, kdy představil svůj CT-1024 videoterminál.
Šlo o zařízení, pomocí kterého jste na klávesnici mohli psát (pouze velkými písmeny) text, který se vám zobrazil na televizi v režimu 32 znaků na 16 řádcích. Bylo možné jej připojit k nějakému počítači (třeba k Altairu, pokud jste si samozřejmě pořídili příslušnou I/O kartu) a tím do něj zadávat data. Nesmíme si ale tento terminál představovat nějak moc uživatelsky přívětivě. Obsahoval totiž paměť pro přesně dvě obrazovky no a pomocí tlačítka jste si zvolili kterou chcete zobrazit. Text na obrazovce se nijak neposouval, prostě byl tam pouze ten, který jste si napsali. Jinými slovy – abyste s takovým terminálem mohli třeba editovat program v Basicu, museli jste si napsat i vlastní editor...
V listopadu 1975 pak konečně představil svůj výše zmíněný počítač. Na rozdíl od MITS a IMS byla SWTPC celkem velkou firmou s výrobní linkou, která dokázala bez problémů naplnit poptávané množství. Na tento počítač jste tudíž nemuseli měsíce čekat. Kromě toho – on byl výrazně odlišný. Byl postavený na mikroprocesoru MC6800, který potřeboval daleko menší množství podpůrných obvodů. Díky tomu mohl být počítač menší, a pokud jste si jej koupili jako stavebnici, daleko lépe jste jej dali dohromady. Místo sběrnice S-100 nabízel sběrnici s polovičním množství konektorů S-50, což opět znamenalo jednoduchost a šetření.
A vypadal jinak. Na předním panelu jste nenarazili na žádné přepínače či diody. Pokud ovšem SWTPC 6800 nic takového neobsahoval, jak jej vůbec přinutit k něčemu užitečnému? Jak do něj naťukat zavaděč? Ten trik se skrýval v malé ROM s praotcem všech dnešních BIOSů jménem MIKBUG. Tento primitivní „operační systém“ zajišťoval jednak komunikaci s terminálem a kromě toho obsahoval i rutiny pro nahrávání dat z kazety, spouštění programů či pro výpis obsahu paměti. Zatímco na Altairu vás čekala zhruba čtvrthodinová řehole, než jste do něj naťukali loader, tento malý kvádřík stačilo jen zapnout a byl připraven. SWTPC 6800 byl tedy zcela prvním mikropočítačem, obsahujícím to, co nám dnes přijde jako naprostá samozřejmost. Ve skutečnosti ale nic takového samozřejmé není.