Mistrovství Slovenska v přetaktování - reportáž | Kapitola 4
Seznam kapitol
Tuto sobotu se na Slovensku konalo Mistrovství Slovenska v přetaktování, které pořádal magazín Pretaktovanie.sk ve spolupráci se společností Gigabyte. Pozváni jsme však byli i my a redakce EHW a tak vám přinášíme reportáž z místa utkání. A také jedno milé překvapení...
Po zkompletování sestavy jsme se dali do práce, ze začátku pochopitelně Super Pi, abychom zjistili limity procesoru. Ten jsme chladili tekutým dusíkem. Grafická karta byla chlazená vodou, přičemž radiátor byl ponořen v kýblu se studenou vodou. Do něj jsme chtěli začít nosit led z venku, ale nakonec nás napadlo něco lepšího a to začít lít do vody tekutý dusík.
Tento nápad se projevil jako velmi chytrý. Díky dusíku jsme stáhli vodu v okruhu až na 5 °C. Níž jsme jít nechtěli z několika důvodů. Jednak v ledovém kýblu se začal tvořit led, který bylo třeba neustále rozbíjet a dalším problémem byla kondenzace vody. Nechtěli jsme, aby nám po hadicích tekla voda, která by mohla zhatit všechny plány.
KLM tým s Lubem a Markem se toho nebáli a klidně do okruhu nalili fridex a radiátor dali do krabice se suchým ledem. Jenže stalo se něco nečekaného. První blok na grafice netěsnil a vytekl po zapnutí počítače, takže borci museli sušit desku a montovat nový blok. To je zdrželo na další desítky minut.
Problémy jsme měli také my. Už při teplotě -90 °C byl procesor zmrzlý na kost a odmítal fungovat. Nakonec jsme jej museli držet na teplotě okolo -55 °C, kdy ještě bez problémů fungoval. To ale není mnoho, proto je třeba po malých troškách a neustále dolévat dusík tak, aby se teplota při testech pohybovala okolo -60 — -50 °C.
Různé problémy měli všichni. Týmu EHW zase počítač tak často padal, až jim zbořil systém do stavu, kdy úplně odmítal najet operační systém.
Soutěž byla výborně zorganizovaná, za což dodatečně děkujeme pořadatelům. Jedním z dobrých nápadů byl projektor, který promítal průběžné výsledky jednotlivých týmů.
O velmi dobré organizaci svědčí i zásobování tekutým dusíkem. Stačilo jen zvednout ruku a okamžitě přiběhl jeden z organizátorů a během několika vteřin dusík nalil do termosky.
Základní deska Gigabyte EX58-UD5 není pro extrémní přetaktování nejvhodnější. Nás například nepustila s napětím procesoru nad 1,6 V, takže maximální frekvence procesoru byla jen okolo 4,7 GHz. Podobných výsledků však dosáhli všichni. ES verze, které byly k dispozici, totiž nepatří k favoritům pro extrémní přetaktování. Proto se u Super Pi soutěžilo de facto jen v tom, kdo dokáže lépe nastavit zbytek systému jako paměti, časování a sběrnice.
Skoro celou soutěž jsme s menším či větším náskokem vedli nad našimi konkurenty. O to napínavější byl závěr, kdy Lubo a Marek konečně rozjeli svůj počítač, zvýšili napětí na grafické kartě, frekvence jádra na 950 MHz (naše maximum bylo okolo 820 MHz s vodou o teplotě 5 °C, vzduch konkurence se dostal bez artefaktů do 790 MHz) a spustili 3DMark. Ke všemu v půlce testu byla soutěž ukončena a tak všichni čekali na výsledek, který mohl vše zvrátit. Ten byl k obrovskému překvapení všech nakonec nižší než náš. Kluci totiž zapomněli přelakovat procesor a ATI Catalyst Control Center jim prý v některých testech kartu nepřetaktoval úplně. Druhá obrovská smůla této dvojky.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
