Moderní vodní chlazení a co byste o něm měli vědět | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ve světě počítačových nadšenců je spousta věcí, které nejsou běžnými uživateli pochopeny – jednou z nich je například vodní chlazení. Když je správně navrženo, tak může představovat výborný doplněk počítačové skříně a držet teploty a hluk na nízké úrovni. Když je odfláknuto, může to být zašmodrchané klubko nebezpečných hadic, které chladí hůř než vzduch a během chvilky může "usmažit" váš drahý procesor či grafickou kartu.
Fitinky
Poslední, ale neméně důležitou častí, je propojení hadic s ostatními komponenty. Tuto část byste si měli ideálně přečíst, pak znovu a nakonec ještě jednou. Podíváme se na to z hlediska rizika výskytu poruch. Upevnění a propojení je nejčastější část sestavy, která selže. V 9 z 10 případů to je ale v důsledku nevhodné instalace.
Většina fitinek se nabízí se standardním, trubkovým závitem, což je dělá snadno zaměnitelné. Každý typ se také vyskytuje v určitých rozměrech, což probereme detailněji později. Během montáže je velmi důležité použít těsnící materiály jako je teflonová páska, silikonový tmel, gumové O kroužky nebo jejich kombinaci. Tohle by vám mělo zajistit pevný a nepropustný spoj, který by měl vydržet dlouhé roky.
V pořadí od nejčastějšího po nejmenší výskyt problémů.
- Trny / svorky – Tento způsob propojování, který bývá obvykle vyroben z plastu či kovu, se skládá z drážkovaného ostnu, přes který je natažená hadice. Každý výstupek je o něco větší než vnitřní průměr hadice, což vytváří spoj, který je nutno zajistit pomocí svorek. Svorky jsou často nahrazovány ZIP paskami.
Příčiny selhání: Svorky nejsou dost utažené. Hadice je roztahována a v důsledku toho se roztrhne. Plastová fitinka praskne. Přes všechny problémy jsou to nejpoužívanější fitinky.
- Nástrčné spojky (PtC - Push to connect) – Tyto fitinky jsou mnohem spolehlivější než trny a je velmi snadné je spojit či rozpojit (proto bývají často nazývány „rychlospojky“). Jde o upevnění takzvaným svěrným kroužkem. Ten působí na hadici z vnější strany. Zatlačením kroužku dovnitř dojde k drobné deformaci hadice, která pak vlastně funguje jako těsnění. Jsou převážně menších rozměrů. Oblíbené jsou hlavně z důvodu nízkého omezení průtoku, jelikož nedochází ke zmenšení průřezu. Vyrábí se jak z plastů, tak i z kovů či jejich kombinací.
Příčiny selhání: Po mnoha rozpojení a následných spojeních, plastový kroužek se opotřebuje a nelze tedy říci jak kvalitně je hadice upevněna.
- S převlečnou maticí – Jsou kombinací předchozích dvou typů. Hadice je nasunuta na trn a poté převlečnou maticí zajištěna. Když je matice zašroubována, přitlačuje hadici na trn. Patří mezi nejdražší fitinky, ale nabízejí se v široké škále rozměrů.
Příčiny selhání: U silikonových hadic se stává, že se hadice přestřihne.
- Self-seal (bezpečnostní spojky) – Tento typ je určen pro laboratoře. Jejich funkce je podobná vzduchovému kompresoru. Když jsou spojeny, umožňují průtok. Celý spoj je utěsněn z obou stran. Mohou být ale rozpojeny bez nutnosti vypouštět celý systém. Proto se spíše hodí na propojení hadic než na bloky. Jsou perfektní, pokud chcete mít možnost něco měnit. Například pokud máte jeden radiátor mimo case a nechcete ho tahat s sebou na lan párty, tak ho odpojíte, prázdné místo nahradíte kouskem hadice a hotovo. Nevýhodou je velmi vysoká cena.
Příčiny selhání: Je možné narazit na vadnou ochranu proti úniku kapalin při rozpojení.
Většina lidí utěsňuje spoj fitinky s komponentem (blok, radiátor,…) pomocí teflonové pásky nebo O kroužku. A jak můžeme vidět, často ne úspěšně. Pokud chcete mít jistotu tak použijte silikonový tmel. Což je asi nejlepší volba, pokud plánujete nechat tyto fitinky na tom bloku. Jinak budete hodně dlouho vyškrabovat tmel ze závitů.
Takže… a co závit?
Jak bylo zmíněno, většina fitinek má standardní velikost závitu. Odvážil bych se říci, že rozměr závitu je pravděpodobně nejjednodušší věc u vodního chlazení. Je zde jen jedno „číslo“, které je třeba si zapamatovat – G1/4.
G1/4 je vlastně zkratka pro specifickou kombinaci rozměru a stoupání trubkového závitu G1/4“. To je rozměr, který najdeme na většině dílů na trhu (čerpadla, bloky, radiátory atd.).
Mělo by se říci standardní, ale ne jediný. Například čerpadla Eheim (1046/1048/HPPS) mají vstupní závit G1/2“ a výstupní 1/8“. Pokud je požadován G1/4“, je nutno použít redukce. Oblíbenou velikostí je také G3/8“.
V některých případech, kdy je na nějakém díle závit menší než G1/4, je možné a i výhodné vyříznout nový závit.
Doufám, že řezat závit se ještě stále učí v dílnách na základní škole. A i kdyby ne, tak je to celkem snadné. Musíte vyvrtat díru o vhodném průměru (pro G1/4 by to měl být rozměr 11,8 mm) a následně opatrně vyříznout závitníkem G1/4. Vložíme závitník do otvoru (samozřejmě že v ose) a stylem půl otočky dovnitř a čtvrt zpět (kvůli odebíranému materiálu) opatrně řežeme. Samozřejmě nezapomeňte na kapku oleje na závitník. Bude se vám líp řezat a závitník bude méně namáhán.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
