No Backer's Sky: zákeřnosti s platbou předem | Kapitola 5
Seznam kapitol
Řada lidí se už alespoň jednou spálila na s financováním projektu na Kickstarteru, s nákupem v předprodeji anebo s platbou za betaverzi hry. Kauza kolem No Man's Sky je jenom jedna z posledních a ilustruje dobře problém s tím, když si něco kupujete na základě pouhých – i když asi dobře míněných – příslibů.
Má tedy Crowdfunging reálný smysl? Někteří mí známí říkají, že občas podpoří něco, co se jim líbí – aniž by vlastně čekali, že za to něco dostanou nazpět. Vidí to jako dar svému oblíbenému vývojáři, dar, za který možná, ale jenom opravdu možná dostanou něco zpět. To mi dává smysl, jinak je to totiž strašná investice a hodně nepraktický nákup. Obecně se mi ale zdá, že dávat předem peníze na něco, o čem nevíte, zda to dopadne a jak to dopadne, nedává smysl. No Man's Sky by si asi po vydání a po recenzích nekoupila řada lidí, kteří projekt podporovali na základě rozsáhlých slibů a simulovaných videí.
Pozor by si měli dávat i autoři a vynálezci. Úspěch na Kickstarteru je totiž dvousečný. Za prvé buduje velká až nerealistická očekávání, za druhé když vývojář dostane výrazně více, než čekal, může spadnout do podivné pasti, kdy se rozhodne projekt za extra peníze více vylepšit, čímž se protáhne dodání zboží a překvapivě často se také sníží pravděpodobnost, že se projekt vůbec dodělá. Tohle není můj výmysl, to je reálná věc, která se nazývá „overfunding“.
Zvláště indie týmy mají tendenci přepálit odhad svých reálných možností a v záchvatu nadšení si naloží více, než zvládnou. Pouze asi 35 % kampaní na Kickstarteru dosáhne základního cíle, ale opravdu není od věci, aby se vývojáři připravili na alternativu, že opravdu uspějí a měli rozmyšlené a připravené „stretch goals“, rozšířené cíle, pokud by dostali více peněz, než se čeká. Přišívat věci do hotového designu není opravdu dobré a je třeba mít vymyšlené, kde vezmete rychle více lidí, jak je uřídíte a podobně. Případy, kdy je tým překvapen úspěchem, půl roku panicky najímá lidi, aby se nakonec zjistilo, že zakladatelé týmu nezvládají řízení většího množství lidí, nejsou tak neobvyklé.
Kickstarter sám upozorňuje na to, že vyšší financování obvykle znamená více sponzorů a tedy i vyšší náklady na jejich odměny, není to prostě „víc peněz zdarma“. Selhání větších projektů navíc podrývá kredibilitu Crowdfungingu a může ho dlouhodobě poškodit. Stačí snad jediné slovo: Ouya.
Jeden z nejúspěšnějších projektů z hlediska financování, ale technologické zklamání a nepříliš kvalitní produkt s velmi omezeným publikem, který byl následně odkoupen Razerem a likvidován. Přesto, že vybral 8,5 milionu USD, se prodával pouze v letech 2013–2015 a za jeden rok se prodalo něco přes 7000 kusů, což lze označit za průšvih.
Počet zájemců o Crowdfundování roste, varovné znamení je, že počet úspěšně financovaných projektů procentuálně klesá. Je možné, že s tím, jak se objevují další a další projekty typu „sliby chyby“, jsou sponzoři stále opatrnější. Jenomže máme se tomu divit?
