O destrukčních testech | Kapitola 2

Jako člověk jednak opatrný a jednak si platící elektroniku ze svého, se o ni obvykle starám dobře a je spíše výjimkou, když mi něco zdechne. Osoby jiné se k mašinkám často tak ohleduplně nestarají, což má zvláště děsivé důsledky pro mobily, kapesní počítače, MP3 přehrávače a podobné věci, které jsou vystaveny působení fyzikálního prostředí v míře krapet větší, než ji zažívají spotřebiče čistě pro vnitřní použití. Docela mě překvapilo, že některé i docela drahé přehrávače s kovovým tělem nezvládnou ani tak normální věc, jako je přesun ze zimy do tepla. Pokud se procházíte s přehrávačem v zimě, jeho těleso prochladne. Pak vstoupíte do teplé místnosti s relativně vysokou vlhkostí, na chladném těle kondenzuje pára a mašinka následně dočasně a nebo trvale selže. Viděl jsem CD/MP3 přehrávač, který po několika opakováních tohoto cyklu zrezavěl tak báječně, že mu doslova přirezavěly akumulátory k desce elektroniky. 

i Zdroj: PCTuning.cz

Ano, všichni technoborci ví, že elektroniku je třeba aklimatizovat, ale mnoho spotřebitelů to neví a po pravdě řečeno mi přijde, že to je opravdu problém výrobců. Jít se projít ven se zapnutým přehrávačem, vrátit se domů a pokračovat v poslechu mi nepřipadá jako nějak neobvyklý a nebo extrémní způsob použití.

Mnoho strojů ale vypadá poměrně šizeně a často vidíme v jejich designu věcičky, u nichž je naprosto jasné, že nemohou přečkat ani první rok záruky, natož u nás stanovené epesní a cenu prodražující roky dva. Přečuhující páčky na přehrávačích, odklopné krytky s velejemnými klouby, vysunovací anténky a další zázraky precizní mechaniky prostě nemohou zůstat na svém místě - a opravdu nemusíte patřit mezi hardcore jedince, kteří si strčí přehrávač do zadní kapsy u riflí, přihodí k tomu drobné mince, svazek klíčů a pak si na to celé navíc sednou.

Jak vypada silikonové nebe?

i Zdroj: PCTuning.cz

Z počítačů pravých zkáze patrně nejvíce podléhají notebooky, při transportu u nich může dojít k mnoha nehodám. Na internetu můžete najít doslova strašlivé obrázky strojů, které padly za oběť kalamitám - požárům způsobených baterkou, rozdrcení způsobené přejetím automobilem či tučnou osobou, která se na ně posadila - a nebo proražené obrazovky, způsobené nějakou drobností, kterou jste před zaklapnutím víka zapomněli na klávesnici. Při prostém prozkoumání notebooku snadno zjistíte, zda jde o tak zvanou stylovku a nebo o stroj navržený k přežití - dražší modely jsou vyrobeny z odolných kompozitů a nebo uhlíkových vláken, které jim dávají šanci přežít u hrubější zacházení, tím to ale nekončí. Dobrý stroj počítá i s dalšími haváriemi - má klávesnici udělanou tak, aby kapalina neškodně protekla skrz těleso notebooku, displej se přicvakne k tělu tak, aby se do prostoru mezi nimi nemohly dostat drobné předměty a zvládne i potíže se špatným prouděním vzduchu. Známému se podařilo usnout se zapnutým IBM X31 v posteli, jednoduše na něm nechal jet nějakou aplikaci a zachumlal se spolu s ním do peřin. Ráno zjistil, že nedošlo k žádné hrozné nehodě - notebook nezpůsobil požár, neupekl se, stále fungoval, jenom byl velmi horký. Nejsem si jistý, jak by v podobných podmínkách fungovaly jiné značky - to si pište, že bych si s gustem vyzkoušel u celé baterie různých strojů, jak by se chovaly po šesti hodinách plného chodu zastlané v posteli. Deset notebooků, tak troje peřiny, práškový minimax a podepsaný papír od výrobce, že to žádný z nich nemusí přežít - to by byl parádní testík! A napadá mě mnohem víc věcí, obecně vzato takové, o nichž se v návodech neurčitě píše, že to a nebo ono by se nemělo dělat. Znáte to: Harddisk v šikmé poloze, plazma zavěšená naplocho pod stropem - prý se to nemá dělat, ale co by se stalo? Will It Blend?

Proč se nepochlubit lepší odolností?

i Zdroj: PCTuning.cz

Komplexní destrukční testy provádí všichni kvalitnější výrobci, ale překvapuje mě, že se často dobrými výsledky nechlubí. V televizní reklamě vidíme trýzněné vysavače a podobné věci, ale často jde o teleshoppingové věci, které mají k deklarované životnosti a výdrži velice daleko. O skutečné odolnosti počítačů výrobci mluví jenom vzácně, obvykle v případě, že jde přímo o supertuhé záležitosti určené do outdoorových podmínek. Outdooráky zastupují dnes převážně masivní kusy jako jsou Panasonicy z řady Toughbook, ale jako kategorie jsou mnohem, mnohem starší. Tuhé počítače se vydaly ven hlavně na palubách letadel, lodí a kosmických sond, přece jenom v armádě se s nějakou tou ranou, přehřátím a nebo podchlazením musí krapet počítat. O něco později se objevily skutečně odolné stroje, určené na výpravy ven. Podařilo se mi kupříkladu sehnat pozoruhodný outdoorový počítač z roku 1984 - Husky Hunter. Srovnáme-li ho s jinými přenosnými stroji podobné doby, například kancelářskými Epsony, vypadá úděsně primitivně. Epsony byly mašinky určené pro pohodlné psaní, příjemné naklopení displeje a snadné vkládání mikrokazetek s programy a daty. Husky Hunter je naopak monoliticky vypadající hliníková cihla s displejem utopeným pod tlustým plexisklem a malými, jasně oddělenými tlačítky, zanořenými pod hranu šasi. Žádné mechaniky, jenom solid state storage (a pak že to je novinka!), je to prachuvzdorné a vodovzdorné (nemám to ale srdce zkoušet). Vše extrovní je uloženo pod kryty, které se utahují šroubovým závitem - a je to hrozně těžké. Dobře mířeným úderem Husky Hunterem můžete klidně prorazit lebku. Možná se to někdy hodilo, Husky Hunter prý patřil mezi oblíbené stroje v akcích OSN. Pokaždé, když si ho prohlížím, říkám si, co by asi ta jeho masivní hliníková kastle vydržela. Neudělám to, je to docela vzácný kus - ale čertík pokusník našeptává, že by to mohlo být celkem zajímavé.

Před mnoha lety jsme řešili, zda pro uložení záložních CD pořídit normální (relativně levný) a nebo ohnivzdorný (třikrát dražší) trezor. Některé věci se od výrobců dozvíte poměrně pozdě, například tu, že za "ohnivzdorný" se považuje takový trezor, kde papíry nevzplanou, tedy takový, který garantuje, že teplota v něm nepřekročí 100°C a to obvykle po 30 minut. Zkoušeli jste vystavit CD teplotě 100°C? Destruktivním testem jsme to vyzkoušeli a byla to veliká zábava, naprosto jasně se ukázalo, že je jakýkoliv pokus o test čtení zbytečný - média se prostě velice rychle roztekla. Kdybychom test neprovedli a jenom věřili letákům a řečem obchodníků, asi bychom si ohnivzdorný trezor pořídili - málokterý prodejce vám otevřeně řekne, že jeho produkt zachová papír tak, že patrně zhnědne, ale bude čitelný či kopírovatelný. A že u médií z polykarbonátu je jeho ochrana naprosto neúčinná.
 Kolik takových legend kolem ještě krouží? Co věci skutečně vydrží a co ne? Výrobci se málokdy chlubí skutečnou odolností, možná proto, aby zákazníci nebrali odolnost jako samozřejmost a v případě poruch je nezačali vymáhat. Všichni víme, jak složitá a mnohdy trapná jsou reklamační řízení, kdy se zákazníci snaží hrubě zneužité věci propašovat do reklamace a technici naopak odmítají i věci, které mohly selhat samy. Nikdo totiž nemá jasná kritéria pro to, co je rozbité nad míru a co ne. Pokud se vám rozpadlo DVD v mechanice, je to problém DVD, které bylo nekvalitně vyrobené a nebo snad bylo naprasklé od středu stálým zacvakáváním do krabičky? Obě strany mají svoji hypotézu a výrobce často mlčí.

Destrukcí k lepším zítřkům

i Zdroj: PCTuning.cz

Proto má smysl dělat destrukční testy - abychom měli vůbec představu, s jak odolnými zařízeními máme čest. A bylo by je dobré dělat a to často, aby se, tak řečeno, rozlišilo zrno od plev. Aby každý věděl, že jeho hyperlevný notebook dobře poslouží na stole, ale protože má krapet ušetřené materiály u pantů víka, nesnese ani náhodou stejný počet otevření jako jiný a podstatně lépe navržený stroj. A to není jediná věc - mnoho lidí si kupříkladu rádo koupí nové Radeony 4870, protože jejich výkon se blíží GTX280 za menší peníze - jaká je ale jejich skutečná výdrž? Snesou opravdu jejich chladiče vysoké teploty? Čipy prý mohou fungovat při teplotách až 125°C. Můj předchozí Radeon běhal při teplotě 85°C a za rok se ugriloval. GTXka mají o poznání větší a účinnější větrák - opodstatňuje jejich vyšší cenu? Není tedy na místě vyzkoušet si destruktivní testík a tak trochu si prubnout, jak to je s teplotami a životností? Teoretických informací máme spousty, vše se dá dohledat - ale co to takhle vyzkoušet?

Destruktivní testy bohužel nejsou levná záležitost a já nevím o mnoha prodejcích či dovozcích, kteří by souhlasili s de facto jistým zničením svého zboží. A většina redakcí na tom není finančně tak dobře, aby si mohla dovolit nakoupit věci jenom za účelem jejich zničení. Bohužel je to tak. Nu - tak buďme rádi alespoň za pár destruktivních testů, které se u nás nějak povedou...