Vznikají obří továrny na AI aneb neutrhl se computing z řetězu? | Kapitola 2

Tento hon je nejenom velice drahý, ale také šokujícím způsobem rychlý. Muskova xAI začala budovat AI projekt Colossus v roce 2024 a za pouhých 122 dní rozjeli celou „továrnu na výrobu AI“ se 100 000 GPU od Nvidie. Původně se počítalo s tím, že to celé bude trvat rok až dva roky, ale aby se proces zrychlil, podařilo se získat původně prázdnou továrnu Electrolux v Memphisu, Tennesse, což výstavbu masivně zrychlilo. („Colossus“ je jméno superpočítače z filmu „Colossus: The Forbin Project“ (1970), který jsem už několikrát zmiňoval. Pokud budete hledat paralely s Wolfensteinem 2: The New Colossus, tak to ve vás hlodá váš vlastní paranoidní červík.)

To ale Muskovi nestačí – a tak se staví další obrovské datacentrum, Colossus 2, které má mít příkon až 1,5 GW. To je obří množství energie, pro kterou už musíte postavit vlastní rozvodnou síť. A aby se pro tohle monstrum získalo dost energie, plánoval Musk nejprve postavit generátory přímo u datacentra, ale na to mu místní orgány řekly „ne“. Protože je ale datacentrum na hranici s Mississippi a kousek za hranicí je bývalá plynová elektrárna, rozhodli se ji v xAI obnovit a restartovat s využitím komponent, které si dovezli z Evropy. Tak se podařilo dosáhnout místního generování 460 MW energie z plynu.

To ale, samo o sobě, nestačí. Protože moderní čipy dynamicky mění zátěž a spotřeba celé továrny může masivně oscilovat v milisekundách, je mezi generátory a vlastní AI fab vložená obrovská vyrovnávací baterie založená na Tesla Megapack, která kumuluje energii v době přebytku výroby a dodává ji fabu ve chvíli, kdy je v plné zátěži. 

Je to problém tak složitý, že doslova donutil xAI, aby se stala energetickou společností, která řeší velké energetické problémy. Teoreticky se zdá, že by to byla příležitost pro obnovitelné zdroje – Tesla Powerpack se přece používá pro domácí ukládání energie hlavně ze solárů a pro vyrovnávání výroby a spotřeby u offgrid řešení, kdy se v maximu svitu baterie nabíjí a v noci se zase vybíjí a napájí tím dům. Powerpack se používá i pro vyrovnávání zatížení, kdy je možné dobíjet ho ze sítě v době, kdy je energie levná, a naopak z něj například rychle dobíjet elektromobil podstatně většími proudy, než které by dokázala dodat samotná elektrická síť.

Problém je ale v oněch obřích nárocích datacentra, které se nedají jen tak jednoduše pokrýt. Solární elektrárna, která by dodávala 1 GW, by zabrala asi 3000 hektarů, což je plocha větší než například Pardubice. Navíc se jedná o špičkový výkon za ideálních podmínek, které jsou u nás asi 10 % denního času. 

Čas od času pobíhají kolem zelenističtí jurodiví a ohánějí se špičkovými výkony, protože si myslí, že vás tím oblbnou, ale ne, to nemá nic společného s realitou: 1 GW solární zdroj dává v průměru to samé, co klasický tvrdý zdroj o 130 MW, takže pokud plánujete napájet AI továrnu z ze solárních panelů, budete muset zastavět podstatně větší plochu, asi jakou má Praha. Abyste dokázali dočasně uložit vyrobenou energii, bylo by zapotřebí asi 5000 Tesla Megapacků, což by přišlo podle hrubých odhadů asi na 5 až 9 miliard USD. 

AI revoluce nebude zelená

A to se bavíme o jedné AI fabrice podobné velikosti! Zkrátka a dobře: Zelenistické představy o novém světovém řádu se naprosto rozchází s představou AI revolucionářů o novém světovém řádu. A to zcela diametrálně, takže si Evropa musí vybrat: Buď chce být pionýrem v zeleném tažení, anebo v umělé inteligenci. Obojí není možné zajistit, tedy rozhodně ne v krátkodobém horizontu.

Ten krátkodobý horizont a zběsilý hon za maximem computingu pro trénování nových modelů přináší celou řadu problémů. Prvním je zaměření se na nejrychleji postavitelný zdroj energie, což je v USA zemní plyn. Fosilní paliva jsou cenná pro chemický průmysl a je to velmi dobrý zdroj energie „pro horší časy“, které mohou nastat po nějaké výjimečné události typu výbuch sopky, který sníží účinnost obnovitelných zdrojů. Není moudré pálit je v honu za rychlou energií jen proto, že jiné alternativy, jako jsou například nové jaderky, jsou z hlediska výstavby pomalejší. 

Přesto jsou plynové zdroje rychle postavitelné a jejich velikost lze škálovat, tedy za tu cenu, že přináší emise a provozně jsou drahé. Existují lepší řešení, kdy se použije plynový zdroj, ale jeho odpadní teplo (plus odpadní teplo z datacentra) se využije nějak jinak, například pro vytápění bytů nebo skleníků, ale tam se už musí zahrnout širší okolí a vybudovat infrastruktura.