Optimalizace Windows 7 pro SSD - co funguje a co ne | Kapitola 4
Seznam kapitol
Disky SSD, to je zaklínadlo dneška a zcela jistě i blízké budoucnosti. Kdo jednou vyzkoušel, už nechce jinak. V dnešním článku se proto podíváme na některá specifická nastavení Windows 7 s ohledem právě na Solid State Disky. Poradíme co nastavit a naopak co můžete v klidu ignorovat, aby byl výkon disku optimální.
Obnovení systému
Při dnešních ohromných velikostech disků je skoro zbytečné Obnovení systému vypínat, rozumné je spíše omezit ho tak, aby nezabíralo příliš mnoho místa. Na výkonu SSD se změny příliš neprojeví - k vytvoření nového bodu obnovení dochází pouze při instalacích programů, případně v některých dalších situacích, lze jej zavolat i ručně - například jako zálohu při zásahu do systému. Samozřejmě tuto službu vůbec využívat nemusíte, pak klasicky vypněte.
Prefetch a Superfetch
Prefetch spočívá ve snaze systému inteligentně předpokládat, které programy uživatel často používá, a ty shromažďuje ve vlastní cache na disku, přičemž ve výchozím nastavení jsou takto ošetřeny jak soubory používané při startu systému, tak uživatelem používané aplikace. Na rychlém disku ovšem je tento přínos velmi malý, a na SSD nulový.
Služba Superfetch funguje jako nadstavba prefetchingu - přednačítá si do paměti často používané programy, aby se příště spustily rychleji. Vypnutím této služby proto z hlediska zrychlení nebo opotřebení SSD nezískáte vůbec nic - informace o takto optimalizovaných programech jsou velmi malé, a jejich zpracování obvykle probíhá jen nějakou dobu po instalaci systému, než si Superfetch "očuchá", jak systém používáte.
Superfetch lze zakázat na
úrovni služby, nebo třeba pomocí SSD Tweakeru (viz dále)
Prefetch je tedy na rychlém disku vcelku zbytečný, naopak zákaz služby Superfetch, stejně jako v případě indexování, je diskutabilní tweak - vzhledem k rychlosti čtení z SSD jeho přínos nemusí být až tak patrný, a závisí také na počtu spouštěných programů v průběhu práce se systémem (superfetch) a množství instalované operační paměti.
Pro systémy s mnoha spouštěnými programy je Superfetch výhodný, naopak pokud jste hráči, běží vám jen nějaký komunikátor a hlavní proces v paměti je hra, může být Superfetch na škodu, protože hře se nemusí dostávat dost paměti (toto může být problém v souvislosti se zakázaným stránkovacím souborem) - takže v takovémto případě může mít zákaz Superfetche své opodstatnění. Doporučím to spíš otestovat na konkrétní sestavě, zdá se mi, že Superfetch i tak způsobuje problémy jen na minimu herních sestav, a vždy bych z těchto potíží podezíral ještě něco dalšího (zakázaný stránkovací soubor, vadný driver ramdisku nebo memory leaky).
Rada tedy zní klidně zakázat Prefetch (rady pouze promazat složku Prefetch jsou zbytečné) a nechat být Superfetch, pouze při potížích s nedostatkem paměti také zakázat.
ReadyBoost
Zde to bude rychlé - netuším zda je to tak u všech SSD, ale můj systém prohlásil "Technologie ReadyBoost není v tomto počítači povolena, protože systémový disk je dostatečně rychlý". Není co nastavovat.
Stránkovací soubor systému
Využití stránkovacího souboru je v principu jednoduché. Systém má nějaké množství instalované paměti, ale díky její virtualizaci lze využít k jejímu "nafouknutí" harddisk. Starší Windows XP tohoto faktu docela zneužívaly, a odstránkovávaly na disk co se dalo (dědictví z dob dávno minulých, kdy byl operační paměti fatální nedostatek), naopak Windows 7 jsou v tomto ohledu poměrně hodné, a spíše se snaží volné paměti využívat a zbytečně nestránkovat - je vidět, že strmý pád cen pamětí už zaregistrovali i v Microsoftu :).
Zákaz stránkovacího souboru proto nebudu vysloveně doporučovat, pokud máte málo operační paměti, je to dokonce nevhodné. Pokud je paměti dost, klidně jej vypněte - riziko je jen v případě, že celou dostupnou RAM zaplníte, aplikace spadne. Souvislost s SSD je zde možná menší, než by se mohlo zdát.
Využití SSD pro stránkovací soubor může být dokonce výhodné; stránkovací soubor se zapíše jen jednou, jednotlivé stránkování představují malé náhodné zápisy, naopak přístupová doba a čtení je rychlejší než na plotnovém harddisku. U SSD s pomalým řadičem (JMicron a podobné) však toto moc platit nemusí. Rozdělím tedy doporučení na několik případů.
Pokud tedy máte dostatek operační paměti (a 64bitový systém abyste ji mohli využít), stránkovací soubor vypněte úplně.
Pokud naopak máte operační paměti málo, stránkovací soubor potřebujete, čili ho vypnout nemůžete. V případě, že máte na výběr umístění stránkovacího souboru na SSD nebo harddisk, a máte na rychlém SSD dostatek místa (nemusíte šetřit každý gigabajt), určitě SSD využijte pro jeho umístění.
Se stránkovacím souborem souvisí možnost jeho průmazu při vypnutí systému. V praxi to znamená znatelné zpomalení vypínání systému a žádnou rozumnou výhodu, nedoporučuji.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
