Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne? | Kapitola 2
Seznam kapitol
U poslední úvahy na téma daní pro technologické společnosti, které vyvádějí své zisky do zahraničí, jsem volně oddriftoval od otázky, zda se technologické společnosti nestávají příliš mocné a zaměřil se jen na snahu o jejich zdanění. Ale pokud odhlédneme od peněz – nejsou přece jen příliš mocné? a proč to vadí?
Filozofie „grow fast, fail fast“ na jednu stranu vede k bublinám a kolapsům (jako byl Dot-com Bubble 2000), ale také k fantastickým vzestupům. Američané si prostě nehrají s lopatkou na písku a nečekají, až svět doroste jejich vize, ale jdou agresivně vpřed. Někdy až příliš agresivně, jak ukazuje Theranos anebo Enron, ale zjevně to v některých případech funguje.
Amazon expanduje tak, že trvale nevydělává, vše reinvestuje do své expanze – a podobně jako Google expanduje do oblastí, které původně neměly s jejich podnikáním nic společného – od prodeje knih se dostal k vývoji hardware a k cloudovým službám. Facebook také absorbuje společnosti, které opět nemají zdánlivě nic společného s jejich původní činností, ať už jde o konkurenční služby jako Instagram a WhatsApp anebo Oculus.
Věc se má tak, že tyto firmy hrají velké strategické hry na strategické investice. Hrají jakési technologické go, kde se snaží předem vyšachovat konkurenci tím, že zaberou perspektivní místa na hřišti. Typicky k tomu využívají svoje výdělečné jádro (core business) a s tím, jak získávají monopolní postavení, si také mohou dovolit diktovat svoje podmínky.
Každá technologická firma to dělá po svém – ale jejich cílem je dělat věci ve velkém a bránit si získaný prostor. Chcete vydávat software pro iPhony, ale nechce se vám platit 30 % zisku Apple? Smůla! Microsoft si musí rvát vlasy, když vidí, co neprošlo jim a co prošlo Applu. A takhle to funguje se vším. Většina gigantů funguje tak, že podporuje ty, kteří podporují jejich ekosystém – ale nedovolí jim je přerůst. Pokud jste moc velcí, tak vás buď přidusí, stanete se jejich exkluzivními partnery anebo vás rovnou koupí.
V podstatě existují dva způsoby, jak v takovém prostředí udržet inovaci. Jeden z nich je popsán výše – je to klasické monopolní chování založené na vysávání konkurence. Druhý způsob je novější, protože technologické firmy chápou nutnost inovace – a proto si zakládají R&D divize, sponzorují studenty anebo přímo podporují vznikající startupy: Pokud to vyjde, tak si je nakonec koupí.
Je to určitá forma in-house vývoje, ale není zaškrcená korporátní kulturou, což je něco, co zakladatelé technologických gigantů většinou nenávidí. Není to ale podpora skutečné konkurence, je to spíš něco jako pěstování slepic ve výběhu. Korporátní kultura je v ostrém protikladu se startupovou kulturou, je antiinovační – a proto noví giganti preferují spíš model clusterů kontrolovaných startupů než neflexibilní řídící strukturu minulosti. Ale nemějte nejmenší pochybnosti o tom, že by byla nějaká charita: Slepice ve výběhu nakonec buď začnou snášet zlatá vajíčka – anebo skončí na pekáči. Google je legendární zařezáváním služeb, které nefungují v praxi tak jak očekával.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
