Ruský Pearl Harbor aneb Nová dimenze dronové války | Kapitola 3

A teď si představte, že byste provedli dronový úder na podobný cíl. Samozřejmě, pokud nejste blbí, nebudete útočit v ulicích, ale vyberete si nějaké místo, kde cíl bude mít minimální ochranu, například doma nebo na nechráněném prostoru, kde provedete rojový útok tak, abyste přetížili ochranu a dostali k cíli rozumný počet dronů. Roj je ale nesmírně mocný – a velmi pravděpodobně zvládne útok kdekoliv a na cokoliv, včetně kolony obrněných aut: Pokud vás nezajímají kolaterální oběti, máte v ulicích města cíl pěkně sevřený a útočící drony můžete rozdělit mezi všechna auta, ve kterých může být potenciálně cíl.

Tohle je tak očividné, že je vlastně jenom otázkou času, kdy se to stane – ne toho, zda se to stane. Drony jsou relativně levné, ve válce na Ukrajině se ukázalo, že se dají z větší části tisknout na 3D tiskárnách, takže v zásadě potřebujete jenom netisknutelné komponenty, jako jsou motory, baterie nebo řídící elektronika. Tohle je v cenových možnostech vlastně jakékoliv vlády a mnoha movitějších subjektů, mezi které mafie rozhodně patří, takže podle mě je jenom otázkou času, až to někdo použije.

Z toho plyne několik věcí jako například ta, že krátké období srandy s drony, kdy jsme si s nimi mohli hrát, vlastně končí. Útočné drony jsou něco jiného než civilní drony, ale civilní drony se hodí pro koordinaci útoku. Civilní drony mohou pozorovat situaci, zatímco útočné drony nemusí letět moc dlouho a moc daleko, stačí, když rychle odnesou nálože k zaměřenému cíli, a to je všechno. 

Klíčový je počet, protože počet útočících dronů je to, co přetíží obranu. Říká se, že se proti dronům nepoužívají brokovnice proto, že současné drony jsou prý dost odolné proti brokům (nechce se mi to věřit, ale na dron jsem nestřílel, a jak jsem koupil, tak prodávám). Útočící drony, zvláště ty autonomní, mají poměrně málo slabin. 

Jedna z tezí, kterou jsem slyšel o ukrajinském útoku (opět nevím, jestli to je pravda), je ta, že drony neměly žádnou inteligenci, že využívaly klasické operátory přes ruské datové sítě k provedení vzdáleného útoku. Tedy že se využila nejenom ruská logistická infrastruktura, ale i jejich datová infrastruktura. V takovém případě můžete útoku bránit tak, že prostě vypnete mobilní sítě, což sice možné je, ale jako ochrana cílů nízké priority to není moc pravděpodobné. Pokud kolem pojede kolona amerického prezidenta, tak asi data vypnete, ale nebudete to dělat pro každého ministra, který jede kolem.

Rušičky dronů

Další možností jsou klasické rušičky, které mají řadu nepříjemných vlastností. Tak předně síla signálu klesá s kvadrátem vzdálenosti, což znamená, že je buď máte směrové, což se nehodí na obranu před rojem, nebo všesměrové, což znamená, že nemůžete chránit moc velkou oblast. Pokud nechcete používat přímo EMP (což nechcete, protože tohle se dělá buď brutálně, anebo za draho), tak klasická rušička ruší určité frekvence, typicky volná pásma rezervovaná pro WiFi a Bluetooth. To se dá obejít tak, že pokud jste chytrý útočník, drze využijete jiné rezervované, ale málo používané pásmo. Když uděláte tohle a obránce neví, jaké pásmo používáte, kompletně obejdete jeho obranu. A na tohle vám nestačí civilní rušičky, protože ty ruší jenom civilní pásma a s dosahem asi 100 metrů, což je proti dronovému útoku prdlajz. 

Tohle všechno platí za předpokladu, že chcete využívat datové přenosy. Drony s optickými vlákny jsou použitelné v armádním prostředí, ale ne pro typ útoků, jaké předvedla Ukrajina. Protože i kdyby nakrásně měly jejich drony optická vlákna, musíte mít operátora v blízkosti vypouštěcího zařízení, nebo to zase přemostit do místních datových sítí, což není rozumné řešení.