Ruský Pearl Harbor aneb Nová dimenze dronové války

Ukrajinský dronový útok Pavučina je speciální operace, která se nepochybně zapíše do dějin a která bude mít rozsáhlé důsledky, protože tento útok ukázal možnosti levného a efektivního úderu i proti vysoce chráněným a velmi vzdáleným cílům. Celá operace byla dlouhou dobu plánovaná a vyžadovala propašování dronů na území Ruska, úpravu kontejnerů pro jejich vypuštění a rozsáhlou operaci, při které náklad rozvezla logistika až do blízkosti ruských strategických leteckých základen.

Náklad deklarovaný jako civilní byl dovezen do blízké destinace, kde došlo k vypuštění dronů na vzdálenost několika kilometrů od základen. Informace zatím kolidují, ale zdá se, že z pěti cílových základen byly účinně zasaženy dvě, ostatní dokázaly nějak reagovat a účinek dronů omezit. Celkový počet útočících dronů byl 117, což dovolilo překvapit a přetížit obranu, rovněž časování útoku bylo zaměřeno na neděli, kde se počítalo s menší pozorností ostrahy, a tedy s jejich slabší ochranou.

Celý útok, jakkoliv je efektní, je spíš takový kopanec do Putinova rozkroku. Osobně si myslím, že v lepším případě nebude mít na válku na Ukrajině vliv, v horším přiměje Rusy, aby přitvrdili. Strategické letectvo nemá v tomto boji zásadní význam, ostatně zastaralé Tu-95 jsou z padesátých let, nevyrábí se od roku 1994, jsou pomalé a příšerně hlučné a v zásadě se používají jenom proto, aby donesly řízené střely na jejich maximální údernou vzdálenost (tedy jako náklaďáky), a taky k tomu, aby s nimi Rusové oxidovali kolem planety a dělali dojem na vzdálené země.

Úder na ruské strategické letectvo tedy není klasickou vojenskou operací, ale spíše úderem ruské prestiži, protože i když jde o zastaralé stroje, nemají je jak nahradit, alespoň ne v krátkodobém horizontu. Časování operace těsně před mírovým jednáním je tím, čemu se v diplomacii říká „zpráva“ – a míří to přímo na Putina, protože on je původem kágébák a tento typ operace měla odhalit a zastavit FSB, která katastroficky selhala. To muselo Putina příšerně naštvat – a není to poprvé, co v ukrajinském konfliktu pořádně selhala. Jeden z dronových úderů údajně mířil přímo na služebnu FSB, což je takový „insult to injury“, a osobně si myslím, že dnes je na FSB hodně horko a řada jejich lidí zažívá svůj Dedra Meero moment.

FSB má za sebou od začátku války celou řadu kiksů a buď je děsivá a všeho schopná jenom ve vizích našich politiků, anebo za tím je nějaká složitější hra, například konflikt mezi FSB a armádou. Ono se totiž zdá, že FSB už předem věděla, že celá invaze je špatný nápad, ale buď armádní vedení dostatečně nevarovala, nebo je prostě nechali, ať se v tom vyráchají. Nám to může přijít divné, ale v totalitních režimech není vůbec divné, že si jednotlivé ozbrojené složky dělají vlastní politiku. To známe z nacistického Německa, kde Abwehr dělal něco zcela jiného, než razily bezpečnostní složky SS, nebo z Japonska, mezi jehož loďstvem a armádou panoval za Druhé světové rozkol na pomezí otevřené války.