RX 6950 XT: Ovladače AMD a profily pro ztišení, přetaktování, či undervolting | Kapitola 2
Seznam kapitol
Kromě výchozího nastavení ovladačů najdete v ovládacím panelu AMD ke grafickým kartám ještě hromadu dalších profilů. Některé jsou předem připravené a upravují chování regulace tak, aby karta byla tišší, nebo naopak výkonnější, některé mají automaticky přetaktovat čip nebo paměti či snížit jeho napětí. Co má smysl zkoušet a co ne?
Co v grafech najdete a jak se v nich vyznat
Ve výsledcích měření z jednotlivých testů jsou uvedené základní hodnoty, které lze zjistit přes diagnostické utility. Jsou vžy synchronizované z více záznamů. Převážná většina hodnot je záznam z MSI Afterburner, napětí čipu z GPU-Z a celkový příkon PC je odečtený z displeje zásuvkového wattmetru Voltcraft Energy Monitor 4000 Pro.
V grafech jsou vždy dvě řady dat – aktuálně měřené nastavení a výchozí nastavení pro srovnání. V každém spojnicovém (čárovém) grafu je hlavní a vedlejší osa, což může být zpočátku matoucí. Je to ale nutné, pokud v něm chceme dobře vidět souběžně více hodnot, které mají různé rozsahy.
Snímková frekvence, vytížení GPU a CPU
V prvním grafu je klíčovou hodnotou průběh snímkové frekvence (oranžové a červené datové řady, které přísluší k levé hlavní svislé ose téže barvy).
V odstínech fialové je zaneseno vytížení grafického čipu. Hodnoty přísluší k vedlejší pravé ose a v zátěži je to většinou kolem 100 %.
V odstínech zelenomodré je pak vytížení procesoru. Maximální hodnota při vytížení všech 20 vláken naplno by byla sto procent, tady je to kolem 17 %. Hodnota patří také k pravé vedlejší ose. V tomto grafu to ještě není tak důležité, protože má hlavní i vedlejší osa stejný rozsah, v následujících grafech už se ale rozsahy os často liší.
Na vodorovné ose je čas v sekundách, zátěž začíná obvykle kolem třicáté sekundy.
Další graf je detail na dva měřené úseky z grafu výše. V něm je vidět, jak klesá výkon karty po zahřátí kvůli snižování taktů. Jde o porovnání oranžově a modře zvýrazněného úseku z horního grafu. Na prvním měřeném úseku je karta ještě studená – to jsou dvě vyšší světlejší čáry (profil výchozí a profil vyvážený), druhé (modře zvýrazněné) měření je snímková frekvence po poklesu taktů kvůli zahřátí karty.
Rozdíly ve výkonu mezi studenou a zahřátou kartou bývají obvykle spíš v desetinách nebo jednotkách snímků za sekundu. Aby bylo rozdíl lépe vidět a čáry se tolik nepřekrývaly, osa u tohoto grafu nezačíná v nule, ale má rozsah jen od 60 do 100 fps.
V tomto případě je to benchmark F1 2021, standardní nastavení je změněné na souvislý závod na pět kol na jednom okruhu bez přerušení. V úvodu je start, v dalších kolech už formule cílovou rovinkou projíždí, takže se první a poslední průjezd trochu liší.
V pruhovém grafu jsou pak ještě minimální, průměrné a maximální hodnoty snímků za sekundu z druhého (modrého) měřeného úseku. Opět jde o srovnání výchozího nastavení a hodnot po přepnutí na profil vyvážený.
Takt GPU, takt pamětí, napětí GPU
V dalším grafu s označením Takt GPU je průběh taktů na kartě během testu. Modrou barvu má průběh taktů grafického čipu, které regulace upravuje v závislosti na jeho aktuální spotřebě. Přísluší k modré ose nalevo a rozsahem 0–4200. K ní patří i zelenohnědá linka, což je takt grafických pamětí. Ten se u obou profilů neliší a ve 3D zátěži se nemění, takže je po většinu času v grafu vidět jen rovná čára. U pamětí jde o pracovní takt 2250 MHz, „efektivní“ hodnota je u GDDR6 osmkrát vyšší, tedy 18 000 Mb/s. Před spuštěním a po skončení testu běží paměti v úspornějším režimu na nižších taktech.
V hnědých odstínech je pak průběh napětí grafického čipu. To se v zátěži pohybuje většinou v rozmezí 1–1,2 V. Abych hodnoty mohl vynést na jednu ze dvou os grafu, převedl jsem je na milivolty (tedy 1000–1200 mV), odpovídající osa je nalevo.
A nakonec se ještě opakuje vytížení GPU, to má opět fialovou barvu a osu vpravo.
V dalším grafu je opět srovnání hlavních hodnot z druhého měření, tedy minimálních, průměrných a maximálních taktů.
Rozdíl mezi výchozím nastavením a profilem vyvážený je hlavně v tom, jestli karta při nízké zátěži a chladném čipu vypíná nebo nevypíná ventilátory, limit spotřeby a další nastavení jsou shodná, takže rozdíl v taktech je na úrovni chyby měření.
Teplota GPU, Hotspot, Fan speed
V dalším grafu jde především o hodnotu teplot na grafickém čipu. U posledních generací zobrazují Radeony v monitoringu nejen průměrné hodnoty z více čidel na různých místech čipu, na které jsme už dlouho zvyklí, ale i nejvyšší hodnotu z teplot naměřených na jednotlivých čidlech (hotspot). Právě podle ní pak regulace upravuje otáčky ventilátorů a takty čipu.
V našem grafu je klasická průměrná teplota v odstínech červené, nejvyšší teplota naměřená napříč čidly, tedy hotspot, je v odstínech oranžové.
Právě podle hodnot naměřených na „hotspotu“, tedy podle oranžové čáry, pak regulace nastavuje výkon ventilátorů (v rozsahu od nuly do sta procent výkonu). Dobře je to vidět kolem 325. sekundy, kdy při poklesu teploty na tmavší oranžové (vyvážený) regulace okamžitě snižuje i otáčky ventilátorů (tmavší šedá čára).
Jednotky na obou osách jsou stejné, takže můžete všechny hodnoty odečítat nalevo i napravo.
A opět průměrné ještě minimální, průměrné a maximální hodnoty na obou profilech v druhém měřeném úseku po zahřátí karty.
Otáčky ventilátorů
Další graf ukazuje průběh otáček ventilátorů (fan tachometer). V grafu jde o odstíny modré, příslušná osa v otáčkách za minutu je nalevo. Rychlost ventilátorů závisí na výkonu, který nastaví regulace (to jsou opět šedé čáry, odpovídající osa je vpravo) a regulace je nastavuje podle hodnot hotspotu (oranžová, příslušná osa je šedá vpravo).
Příkon PC, příkon GPU, příkon CPU
A ještě poslední graf ke spotřebě. Nejvyšší zelené hodnoty mírně líznuté hnědou znamenají celkový příkon PC měřený za zdrojem zásuvkovým wattmetrem. Čistý příkon samotných komponent je nižší, ale napájí je zdroj s účinností kolem 90 % a platit budete to, co si počítač vezme ze zásuvky.
Jásavě zelená čára kolem 290 W je hodnota, kterou ukazuje monitoring grafické karty coby spotřebu. Na jejím průběhu je vidět, že prakticky po celou dobu zátěže běží čip na hranici nastaveného maximálního příkonu (podle BIOSu 289 W), regulace drží hodnotu v rozmezí 2–3 W od něj.
V případě Radeonů je to příkon samotného grafického čipu (na to pozor při srovnávání obdobného údaje z monitoringu GeForce, u nich jde o příkon celé karty, který je o několik desítek wattů vyšší. U RX 6950 XT je při limitu 284 W pro GPU udávaný příkon celé karty 330 W).
Nejnižší čára v zelenomodrých odstínech dole je pak příkon procesoru z monitoringu. Opět platí, že jde čistě o CPU, nějaké další ztráty jsou na napájecí kaskádě procesoru na desce a nakonec na zdroji. U zásuvky to bude oproti čistým 64 W z monitoringu možná 6–8 W navrch, při 200 W už bude reálný příkon CPU na zásuvce vyšší o desítky wattů.
Zbývajících cca 50–60 W do celkového příkonu PC dělají ostatní komponenty (deska, na ní čipset, paměti, integrované adaptéry, disk, systémové ventilátory, regulační panel k ventilátorům a pásek s LED)
A opět ještě minima, průměr a maxima z druhého měření po zahřátí počítače. Budou to dva grafy – v prvním je příkon celého PC měřený zásuvkovým wattmetrem.
Ve druhém už je příkon samotného GPU z monitoringu – na průměru je dobře vidět, jestli a jak regulace na jednotlivých profilech limit příkonu GPU mění. S výchozím a vyváženým profilem je průměr mezi 288 a 289 W, což zhruba odpovídá limitu 289 W vyčtenému z BIOSu karty.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
