Star Wars: Battlefront – řež v kulisách z Hvězdných válek | Kapitola 2
Seznam kapitol
Hvězdné války se po několika dekádách staly mezigeneračním fenoménem, který pravidelně přiživují filmy a videohry. Několik týdnů před premiérou nového filmu vychází multiplayerová Star Wars: Battlefront. V roli imperiálního nebo rebelského vojáka bráníte v několika režimech zájmy své strany proti nepřátelským hráčům.
Zab a buď zabit
Pojďme se hned na začátku domluvit, že Battlefront není tak složitou hrou, aby ji nemohl hrát i člověk, který se nikdy nedostal do trvalejšího kontaktu s multiplayerovými střílečkami. A také, že vydat v podstatě pouze multiplayerovou hru nemusí být na škodu, pakliže nepenalizuje hráče-sólistu a na ploše desítek hodin nabízí prostor pro zlepšování, objevování a broušení taktiky. Tím totiž Battlefront ve skutečnosti je: jednoduchá na pochopení, náročnější na zvládnutí, pakliže jste posledních pět let netrávili každý den v Counter-Strike. Na bojišti můžete běhat se skupinou nebo sami za sebe a přikládat ruku k dílu tam, kde je to potřeba. A že chybí kampaň? Určitou náhražku najdete, ale jde spíš o trénink v aréně, do které nabíhají vlny nepřátel. Multiplayerové hraní je přitom tak zábavné, že i neustálý kolotoč umírání a oživování vytváří dobrý rytmus hraní a rozhodně z něj neodejdete s brekem jako spráskaný pes. Ve světě Battlefront není místo pro hrdiny, kteří stojí na hromadě padlých nepřátel. I ten největší borec se po zápase obvykle pohybuje na poměru 30 zabitých ku 15 vlastním úmrtím.
Jako kdysi
Základem hry je několik rozlehlých bojišť na planetách známých z původní trilogie. Do ní je celá hra zasazena, aby bylo možné využívat ikonické filmové hrdiny jako Darth Vader, Han Solo nebo Boba Fett, případně pilotovat původní modely X-wingů, walkery AT-ST a AT-AT, pralesní speedery či Millenium Falcon a další. Pamětníci, fanoušci a konzervativci z toho mohou mít radost, protože se konečně splní jejich divoké dětské sny o životě ve vzdálené galaxii před dávnými časy. Je libo bojovat na straně rebelů nebo imperiálů? Udusit na dálku jako Darth Vader povstalce? Nonšalantně odprásknout imperiální svoloč v kůži Hana Sola? Anebo vývrtkou uniknout v X-wingu nepřátelům, naletět jim do zad a všechny postřílet rudými laserovými výboji? Vykropit z TIE rebely na zemi? Není problém. Každou sekundou Battlefront říká, že vás chce mít na své straně.
Všem stejně
To možná bude někomu na obtíž. Battlefront je tak otevřená všem, že se o ní nedá mluvit jinak, než jako o mainstreamovém spektáklu pro každého. Žádné povolání. Žádné detailní statistiky schopností. Ti, kteří rádi studují výkonnost zbraní, navlékají si různě pevná brnění a dostanou se do nirvány teprve ve chvíli, kdy si nakonfigurují vlastní postavu tak, že se stávají nepřemožitelní, no – ti odejdou skoro s prázdnou. Speciální karty pro mírnou úpravu vlastností se odemknou teprve později ve hře. Battlefront je v zásadě prostě o tom, že vezmete partu lidí, dáte jim blastery a hodíte je do arény. Po každé bitvě sice naberete nějaké ty body na nakupování nového vercajku, ale ten se liší především podobou a jeho palebná charakteristika je spíše na okrasu. Rozdíly v kadenci, síle, dostřelu nebo chlazení totiž spolehlivě smazává starý dobrý headshot – a ten je možné dát i na vzdálenost několika desítek nebo i stovek metrů, a to prakticky od prvního vstupu do hry.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
