SteelSeries Prime vs. Prime Mini — duel větší a menší herní myšky | Kapitola 2
Seznam kapitol
SteelSeries v nedávné době rozšířil svou rodinu myší Prime o model Prime Mini. Jedním z hlavních taháků jsou vylepšené spínače, které využívají kombinaci magnetu, pružiny a optického snímače. Jak si povede v přímém srovnání se starším a větší bráškou Prime? A jsou kromě velikosti vůbec nějaké rozdíly?
Modely Prime mají spíše konzervativní design. Žádné extravagantní kreace, které předvádějí například designéři od Mad Catz tady nečekejte. Naopak na první pohled si řeknete, že se jedná o obyčejnou kancelářskou myš. Tělo je matného a lehce zdrsněného plastu, díky kterému se obě myši dobře drží a nekloužou v ruce ani při delším hraní.
Na těle pak najdete celkem pět tlačítek a podsvícené scrolovací kolečko. To umí měnit barvy dle právě nastaveného profilu. Šesté tlačítko se pak nachází na spodní straně myši, a to lehce nad senzorem. Právě tímto tlačítkem měníte přednastavené profily. Za mě umístění vespod není úplně vhodné, obzvláště v situacích kdy byste chtěli profil rychle přepnout na jiný. Uprostřed hry si to moc neumím představit.
Na spodní straně najdeme ještě čtyři teflony snižující tření myši na podložce. Teflony jsou sice nalepené, ale alespoň je u nich otvor pro menší šroubovák. Tedy jejich výměna by neměla znamenat žádný větší problém.
Obě myši mají v přední části odpojitelný kablík USB. Zde se již objevují první rozdíly. Zatímco starší Prime má konektor micro-USB, novější Prime mini má již USB-C. Kabely mě příjemně překvapily. U obou verzí je totiž kablík velmi měkký a tedy dobře poddajný. Ani nebudete mít pocit, že se nejedná o kabel jako takový, ale spíše o nějakou tkaničku od bot.
Nehrozí tak, že by vám během hraní nějak překážel. Nutno podotknout že i když mají myši standartní konektor pro připojení kabelu, kabel stejně jen tak jen tak nenahradíte za jiný. Konektor je totiž několik milimetrů zapuštěný do těla myší a kvůli tomu může být problém najít jiný vhodný kabel, který by se do úzkého prostoru bez úprav vešel.
U myší Prime se SteeelSeries chlubí novými magneticko-optickými tlačítky, které jako první použil v této třídě myší určených pro Esport. Jejich hlavní výhodou má být výdrž až 100 miliónů kliknutí. Upřímně, tohle nemám jak otestovat, takže nezbývá než věřit, že to už udělal výrobce. Pokud toto číslo sedí, tak je to určitě výborná hodnota. Dodnes si pamatuji kolik myší jsem nechal na hrách Diablo a Diablo 2 jenom kvůli tomu, že jsem ji prostě uklikal.
Že je senzor „trochu něco jiného“, už poznáte i podle zvuku. To kliknutí je prostě takové jiné. Celá konstrukce tlačítka je prostě jiná, a jako taková by měla poskytovat i o něco lepší odezvu.
Tradiční mikrospínač funguje tak, že zatlačíte na jedné straně na tenký plíšek, ten se prohne, prolomí, a na druhé straně plíšku dojde ke spojení kontaktu. Plíšek vystřelený proti pevnému kontaktu se při prudkém nárazu ještě kousek odrazí, pak se zase vrátí a pár milisekund drnčí, než dojde ke stabilnímu kontaktu (označuje se jako debounce time a výrobci myší i klávesnic se s ním musejí vypořádat).
Co víc, při dlouhodobém namáhání se plíšek deformuje a unaví, mechanizmus se opotřebuje, vůle se zvětší, tlačítko myši změkne, přesnost reakce s časem klesá a nakonec se plíšek v tlačítku opotřebuje natolik, že se zlomí.
U SteelSeries na to šli jinak. Netlačíte na mikrospínač, ale na pružinu ze silného drátu, tvarem podobnou té ze svíracího špendlíku. Ve výchozí poloze ji drží magnet. Při stisku tlačítka se od magnetu odtrhne a odskočí do místa, kde přeruší optický senzor. Díky tomu, že myš neregistruje stisk tlačítka sepnutím dvou kontaktů, ale zastíněním optického senzoru, odpadá i problém s odrážejícím se plíškem a díky masivnější konstrukci celý mechanizmus vydrží mnohem déle. Vše je velmi pěkně vysvětleno na tomto videu:
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
