Tagscanner - bič na chaos v hudebním archívu
Zapomeňte na naprostý chaos ve Vašich adresářích s hudbou, zdlouhavé hledání informací o albech, na různé verze ID3 tagů, různá jména souborů u každého alba, nebo zoufalé hledání Vaší oblíbené skladby. Představujeme Vám Tagscanner - totální řešení pro Vaše hudební soubory. Pomocí tohoto jednoduchého, ale funkcemi nabušeného software uklidíte svůj hudební archív pomocí několika kliků myši. A nejen to...
Představovat formát MP3 by bylo nošením dříví do lesa, proto úvod projedeme trochu rychleji. Pokud víte co je MP3 a ID3 tagy, můžete klidně přeskočit na další stránku.
MP3 (celým názvem MPEG Layer 3) se stal celosvětově nejrozšířenějším formátem pro ukládání zvuku v digitální podobě. Jedná se o komprimovaný formát ztrátový, při jehož tvorbě dojde ke ztrátě kvality zvuku - při komprimování do 160 kilobit za sekundu je komprese přibližně desetinásobná oproti zvukovému CD. Formát MP3 využívá nedokonalosti lidského sluchu a při kompresi se jednoduše vypouští zvuky, které jsou přehlušeny hlasitějšími, nebo nejsou slyšet vůbec. Tvůrcům MP3 se podařilo dosáhnout vynikajícího poměru kvalita/velikost, proto se MP3 rychle rozšířil, dnes kromě počítačů a MP3 přehrávačů můžete poslouchat MP3 i z mobilního telefonu nebo USB klíčenky. Vzhledem k tomu, že je MP3 zatíženo licenčním poplatkem a je možno dosáhnout ještě lepší kvality při stejné velikosti, vzniklo několik nástupnických formátů, z nichž je zřejmě nejpokročilejší bezlicenční OGG Vorbis, ovšem MP3 je natolik rozšířené, že jeho pozicí může těžko něco otřást.
Komprimované formáty jsou od počátku určené k archivaci hudby na pevný disk a samotný název souboru je jako doprovodná informace nedostatečný; proto si s sebou MP3 (a některé další formáty včetně OGGu) nese tzv. ID3 tag. Jedná se o přídavnou, převážně textovou informaci připojenou k souboru. Typicky obsahuje jméno a autora skladby, rok vydání, pořadí v albu nebo žánr. Postupem času se ID3 tag vyvíjel, dnes může obsahovat kromě textových informací i obrázek nebo jiná data.
Původní verze 1.0 ID3 tagu bylo 128 bytů přídavné informace, která mohla obsahovat název a autora skladby, název alba, rok, žánr a komentář. Vzápětí došlo k vylepšení a verze 1.1 obsahuje i pořadové číslo skladby. ID3v1 má přesně vyhrazených 128 bytů na konci souboru (3 byty pro oddělení zvuku od tagu, de facto písmena "TAG", a 125 bytů pro informace).
Toto se časem nutně ukázalo jako nedostatečné, jednotlivé informace byly omezené na maximálně 30 znaků a umístění tagu na konec souboru znamenalo, že při streamingu (stahování a přehrávání skladby po částech) dorazí tag do přehrávače až po přehrátí souboru. To společně s omezením na 128 bytů znemožňovalo rozšíření dodatečné informace a první verze ID3 tagu byla nahrazena verzí druhou. V jednom souboru však mohou být obsaženy obě verze, ID3v1 na konci souboru a ID3v2 na začátku souboru, pak již záleží na přehrávači jak si dané informace přebere; u moderních přehrávačů je preferován ID3v2. Detailnější popis ID3v1 tagu zde
Druhá verze ID3 nabízí poněkud větší možnosti. Narozdíl od ID3v1 se jedná o flexibilní blok dat, jehož velikost závisí na velikosti vložených informací. Proto je možno jej dále rozvíjet a přidávat do něj další informace. Detailní informace o ID3v2 tagu naleznete zde.
ID3v2 je narozdíl od první verze složen z oddílů, přičemž každý je o velikosti maximálně 16MB, celková velikost ID3v2 je omezena na 256MB. Každý oddíl (frame) může obsahovat nějakou informaci o souboru. ID3v2 podporuje zápis v kódování Unicode, tudíž odpadají problémy s kompatibilitou národních abeced.
ID3v2 nabízí kromě všeho toho co je v ID3v1 navíc další pole pro textové informace, jako je skladatel, typ média, BPM (údery za minutu - značí "rychlost" skladby), copyright a další. Je možné do souboru vložit texty ke skladbě nebo rovnou texty synchronizované s hudbou (karaoke), nastavení hlasitosti nebo ekvalizéru, odkaz na internetovou databázi alb jako je CDDB nebo FreeDB. Není problém k souboru připojit i obrázek alba či více obrázků, de facto lze k MP3 souboru přidat jakýkoli jiný soubor. Kompletní seznam zde.
Nejen MP3 má svůj ID3 tag, již výše zmíněný OGG Vorbis nebo bezztrátový FLAC mají obdobu ID3 tagu. Princip je shodný s ID3 tagem u MP3, využívají kódování UTF-8 (tedy "šetřivý" unicode). Specifikace Vorbis tagu jsou poněkud volnější než u ID3, pole nejsou povinná, některá je možné využít vícekrát, je možné do souboru vložit i vlastní pole. Detailnější popis Vorbis tagu zde.
Při tvorbě komprimovaného souboru je třeba vytvořit i tag. Některá hudební CD mají i textovou informaci o autorovi, názvu, roku a názvu jednotlivých skladeb (tzv. CDText), ovšem toto je pořád spíše rarita. Aby nebylo nutné při ripování AudioCD ručně vkládat veškeré informace do tagů, existují internetové databáze, které Vám ochotně sdělí veškeré potřebné informace - stačí mít jen software, který tyto databáze podporuje.
Je možné, že zrovna Vaše CD v databázi není, veškeré informace jsou totiž vkládané uživateli a v databázi nemůže být vše. V tom případě Vám nejspíše nezbude nic jiného, než tagy do souborů zapsat vlastnoručně, prostřednictvím přehrávače (například rozšířený Winamp má integrovaný editor tagů), nebo využít služeb specializovaného programu, jako je právě Tagscanner.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
