Tak vypadá budoucnost hraní: superrychlý 240Hz OLED Asus PG27AQDM na zpomalených záběrech | Kapitola 2
Seznam kapitol
Patříte k těm, kteří zastávají názor, že 240Hz panely jsou jen placebo? Že víc jak 120 Hz už není zapotřebí? Nebo vám snad stačí i 60 Hz? Nemusíte být zrovna hráči, abyste poznali rozdíl. Podíváme se detailně na to, v čem mají displeje OLED ultimátní výhodu proti tekutým krystalům.
Většina testů, které budou následovat, je stavěná buď na sledování očima, nebo na fotografování, některé pro vysokorychlostní kamery. Vysokorychlostní kamery jsou stejně jako slušné infrakamery běžným smrtelníkům cenově nedostupné. Bylo by skvělé, aby se něco podobného stalo masovou záležitostí a cena spadla stejně jako u běžných kamer v mobilech, ale masy to zase tolik nezajímá, dokud to nebude mít i Apple, a na klipy se vzlétajícími holuby nebo natáčení fackování si lid vystačí i s 240 fps v mobilu.
Naštěstí jsme se dočkali aspoň toho, že to občas někdo zkusí i s relativně levným zařízením, které zvládne aspoň těch 1000 snímků za sekundu. Před mnoha lety to bývaly kompakty Casio Exilim (ale to bylo hodně lo-res, výstup jste mohli vidět před pár lety v článku o GeForce Now), dnes jsou to kompakty a bezzrcadlovky od Sony z řad RX100 a RX10.
Já jsem jenom kvůli zpomalenému záznamu před časem urval bazarovou RX10 II. V prodeji už je dlouho čtvrtá generace s mnohem delším sklem a o něco vyšším rozlišením, ale stabilně si drží cenu přes čtyřicet tisíc. Nejdostupnější nové řešení jsou pak kompakty Sony Cyber-Shot DSC-RX100 IV a vyšší, jejichž cena začíná na nějakých dvaceti tisících (a M5A nabízí o něco vyšší rozlišení 1244×420 bodů).
RX10 II zvládá v režimu vyšší kvality záznam obrazu v rozlišení 1136 × 384 bodů a následně jej interpoluje na rozlišení 1920 × 1080 bodů. To abyste se nedivili, proč video vypadá jak z dvacet let starého digitálu.
Hlavní úskalí – tma tmoucí
Natáčení zpomalených záběrů je především boj se světlem. Proto na zábavných zpomalených videích kameramani na natáčené objekty perou silnými světly. Jenže při natáčení monitorů si přisvícením nepomůžeme, naopak – na monitoru bychom neviděli vůbec nic, jen odlesk reflektorů.
Maximální čas uzávěrky, který můžete nastavit při snímání rychlostí 1000 snímků za sekundu, je tisícina sekundy… což není mnoho. To tušíte, pokud jste někdy přičichli k focení. Jenže když i s tak krátkou uzávěrkou začnete točit monitory, zjistíte, že i to je „příliš dlouhý čas“. Uvědomil jsem si to, když v záznamech občas narazil i u OLEDu na „rozmazané UFO“, přestože teoreticky by to při odezvě OLEDu, která se uvádí v řádech desetin či setin milisekundy, nemělo být možné.
Problém je v tom, že když exponujete obraz po dobu celé milisekundy, občas se trefíte do okamžiku, kdy do jednoho snímku exponujete současně starý i nově překreslený obraz. Ani ta tisícina tedy nakonec nestačí. Nezbývá než ještě rychlejší závěrka a s tím pořádně zvednout citlivost. A to zase znamená výrazný nárůst šumu, a s tím ještě ošklivější obraz.
Na následujícím videu uvidíte srovnání čtyř nastavení, zleva doprava a shora dolů je to záznam se závěrkou 1/1000 s, 1/2000 s, 1/4000 s a 1/10000s. Tedy doba expozice jednoho snímku 1 ms, 0,5 ms, 0,25 ms a 0,1 ms. Aby záznam udržel podobný jas, musel jsem v závislosti na délce expozice zvedat i ISO z 800 na 1600, 3200 a 8000.
Při 1/1000 je obraz ještě celkem pěkný, jenže občas jsou na snímku místo jednoho bílého čtverce rovnou dva. Zkrácením expozice na polovinu už jsou při přechodu světlé asi jen tři čtvrtiny čtverečku, po dalším zkrácením na čtvrtinu už vidíte, že když kamera exponuje během překreslování, přebarvovaná je zhruba polovina pole, a až při desetině milisekundy už to vychází tak na osminu pole a je hezky vidět, co je staré a co je nové překreslení obrazu.
V následující galerii je stejný displej vyfocený stejným foťákem s různou délkou závěrky počínaje 1/10 s (0,1 s) až po 1/2000 (0,5 ms). Při 240 Hz je jeden čtvereček vykreslený na displeji zhruba po dobu 4,17 ms. Nádherně to ilustruje, kolik překreslení obrazu je v jednom snímku zachyceno a dobře je vidět i to, jak s rostoucí citlivostí roste šum obrazu.
Fotky jsem vybíral záměrně podle toho, jak se trefily do okamžiku překreslování. U kratších časů se do něj můžete, ale nemusíte trefit, proto někdy může vyjít snímek ostrý a jindy rozmazaný, což může být zavádějící.
Na druhém testu je problém s dlouhou závěrkou vidět ještě lépe. Test slouží k něčemu jinému, ale to teď není podstatné. Pokud jej zastavíte a budete krokovat, všimnete si, že délka expozice je úměrná tomu, jak dlouhý (nebo spíš vysoký) je neostrý přechod mezi oběma snímky.
Jde o čtyři nahrávky s délkou uzávěrky 1/1000 s, 1/2000 s, 1/4000 s a 1/10 000 sekundy.
Při expozici po dobu 1 ms se čára překresluje zhruba na čtvrtině obrazu. Zkrácením času expozice na 0,5 ms už má přechod jen osminu, při expozici po 0,25 ms už je to jen šestnáctina obrazu a při 0,1ms už je na čáře celkem ostrý zub a přechod má jen pár pixelů. A s kamerou za čtvrt mega by to nejspíš bylo ještě lepší. Na „obyčejném“ foťáku při natáčení videa kratší uzávěrku nastavit nejde, minimum je 1/12800. Při focení ale dovolí jít až na 1/32000, tedy 0,03 ms.
Na UFO testu pak vypadají snímky s rychlostí uzávěrky 1/100 s, 1/200 s, 1/500s, 1/1 000 s, 1/2 000s, 1/5 000 s, 1/10 000 s a 1/32 000 s takto:
S časem uzávěrky 1/32 000 sekundy už se zachycený přechod smrskne jenom na výšku pouhých tří pixelů!
Při obnovovací frekvenci 240 Hz, při níž se překreslí 1440 řádků za sekundu, to znamená, že při přechodu s výškou tří pixelů OLED zvládne „překreslit“ pixely UFOnka v čase kratším než… 1000 ms : 240 : (1440:3) = 0,0086 ms. A to je možné, že s kratší uzávěrkou bychom se dostali i ke kratšímu přechodu. Vedle odezvy LCD jsou to šílená čísla, která jsou o řády jinde.
V teorii kolem natáčení a focení se babrám hlavně kvůli tomu, že se v recenzích monitorů fotky „neostrosti“ displeje často objevují, a v takovém případě byste si měli dobře pohlídat i čas uzávěrky, s jakou byl displej focený. Pokud bude čas příliš dlouhý a fotograf do jednoho snímku exponuje vícero překreslení monitoru, vypadne vám z takového „testu“ i ten nejrychlejší a nejostřejší displej jako rozmazaný.
A co to teda znamená v praxi?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
