Tak vypadá budoucnost hraní: superrychlý 240Hz OLED Asus PG27AQDM na zpomalených záběrech
Seznam kapitol
Patříte k těm, kteří zastávají názor, že 240Hz panely jsou jen placebo? Že víc jak 120 Hz už není zapotřebí? Nebo vám snad stačí i 60 Hz? Nemusíte být zrovna hráči, abyste poznali rozdíl. Podíváme se detailně na to, v čem mají displeje OLED ultimátní výhodu proti tekutým krystalům.
Dostal se mi na chvíli do rukou nedávno uvedený monitor od Asusu s označením ASUS ROG Swift OLED PG27AQDM. Jeho základní parametry, jako je úhlopříčka 26,5“, rozlišení 2560 × 1440 bodů či podpora HDR, dnes nikoho neohromí, u obnovovací frekvence 240 Hz už ale zbystří hráči, a když se k tomu přidá fakt, že jde o OLED, začnou se i náročnějším hráčům sbíhat sliny.
Většina parametrů je impresivní, některé jsou o řád jinde než u LCD:
- Úhlopříčka (palce): 26,5"
- Poměr stran : 16:9
- Barevný rozsah (DCI-P3) : 99%
- Barevný rozsah (sRGB) : 135%
- Typ panelu : OLED
- Rozlišení: 2560 × 1440
- Zobrazovací plocha displeje(V × Š): 590,4 × 333,7 mm
- Povrch displeje: Non-Glare
- Rozteč bodů: 0,229 mm
- Jas (Max) : 450 cd/m²
- Jas (HDR, Peak): 1 000 cd/m²
- Kontrastní poměr: 1 500 000:1
- Pozorovací úhly (CR≧10): 178° / 178°
- Doba odezvy: 0,03 ms (GTG)
- Barvy: 1073,7 M (10 bit)
- Technologie Flicker free: Ano
- Podpora HDR (High Dynamic Range): HDR10
- Obnovovací frekvence (max.): 240 Hz
Téměř totéž se bohužel dá říct o ceně, začíná pod 29 tisíci korun. Nemám v plánu na něj dělat přímo recenzi, nemám na to výbavu, a nemám ji mimo jiné proto, že se nechci věnovat recenzím monitorů. Recenze tohoto monitoru už na internetu najdete, velmi detailní je třeba na rtings.com.
Nechci ani pitvat všechny vlastnosti monitoru a řešit ani nevýhody OLED, kterých je také dost – vezmu je jen telegraficky, aby to nevypadalo, že je u něj všechno tak růžové. Největším strašákem je u OLED vypalování obrazu a různé techniky, které jej mají omezit (jako je pravidelné přesouvání obrazu o jeden pixel, spořiče obrazovky, procedura „obnovování“ displeje a další).
Problémem je i celkový jas, který bývá nižší než u špičkových LCD, především těch s opravdovým HDR – zatímco podsvícení u klasických LCD může po celé ploše prát naplno, u displejů OLED je často uváděný maximální jas (obvykle kolem 1000 cd/m²), kterým ale displej nemůže svítit po celé ploše. Jako důvod se uvádí, že by měl panel v takovém případě vysokou spotřebu, kvůli ní by se displej i více zahříval, a to zase urychluje degradaci obrazových buněk.
Proto mívají displeje OLED jakési „vyvažování“ intenzity svitu – malé světlé plochy lze zobrazit s maximálním jasem, ale čím větší světlé plochy v obraze jsou, tím nižší je jejich jas. Pokud zobrazíte přes celý displej jen bílou plochu, nebude bílá zářit tak jako u malého bílého čtverečku uprostřed temné obrazovky.
Tak trochu jiné pixely
Výrobci se snaží u pixelů nahnat jas, jak se dá – třeba kombinací OLED s atypickými subpixely do trojúhelníku přebarvenými pomocí kvantových teček jako u QD-OLED, anebo pomocí čtyřbarevných pixelů, které kromě klasické červené, zelené a modré mají navíc ještě bílý subpixel. U panelu, který využívá Asus a za nímž by mělo stát LG, se kromě toho, že se do pixelu vmáčkla i bílá, pomíchalo i pořadí barev, subpixel má uspořádání – RWBG.
V případě tohoto monitoru nikdy nesvítí všechny čtyři subpixely najednou, barva pixelu je složená vždy pouze ze tří ze čtyř složek. Vyrobil jsem si na to speciální mřížku s barevným gradientem v jednopixelových bodech, kterou vidíte (se zvětšením 300 %) vlevo. Vpravo se pak můžete podívat na fotku, jak barvy interpretuje monitor..
Atypické uspořádání pixelů znamená, že ClearType ve Windows nebude fungovat, jak má, a písmo bude vypadat trošku divněji než na LCD. Proč je to problém, jsem detailně rozebíral v dřívějším článku věnovaném speciálně tomu, jak funguje vyhlazování písem ClearType.
Moderní displeje a ClearType: Když písma ve Windows hrají všemi barvami
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč na písmu na zvětšených screenshotech najdete všemožné barvy, jen ne tu černou, kterou…
Microsoft bohužel takové drobnosti, jako že na trhu už několik let nejsou jen LCD s pixely BGR nebo RGB, stále evidentně moc nevzrušují – nové ikonky jsou vidět hned, zatímco na ty subpixely si musíte vzít mikroskop, že. I tak je ale subpixely RWGB ruší podstatně méně než fialovo-zelená aura QD-OLEDů s trojúhelníkovými subpixely; písmo se prostě zdá o něco méně ostré – a svou roli v tom hraje i antireflexní vrstva. Kvůli ní to na (čínském mikroskopu za tři stovky do USB) vypadá, jako by displej byl za vrstvou hrubého skla.
Těžko říct, jestli to někdo z Microsoftu hodlá v dohledné době řešit, ale přinejmenším se zdá, že na Githubu u diskuze k PowerToys od Microsoftu už vzniká odbojová skupina majitelů OLED.
Co OLED ztrácí na jasu, to zase nahání na kontrastu. Pokud pod displejem s LCD svítí soustavně bílé LED, není černá tak černá jako u OLED, kde pod černou plochou nesvítí nic. LCD s tím mohou bojovat lokálním stmíváním podsvícení. Na filmy či hry to vyhovuje, ale pokud máte jednolitou tmavou plochu, po které jezdí bílý kurzor, jsou podsvícené zóny obrovské a lepší je to až u mnohem dražších panelů s mini LED.
U LCD s dlaždicovým zónovým podsvícením můžete při tlumeném osvětlením pozorovat podobné efekty jako na následující (lehce přeexponované) fotce – u zón, které mají podsvícení zapnuté kvůli tomu, že je na nich něco světlého, třeba malé okno nebo kurzor, prosvítá podsvícení pod černou plochou.
A to jsou dlaždice ještě zlaté oproti panelům, které mají LED pouze po obvodu a místo fleku kolem kurzoru se na monitoru pod kurzorem rozsvítí pruh shora dolů.
Něco podobného u displejů s OLED nehrozí, protože na nich svítí jen to, co skutečně svítit má. A to raději ani nezmiňuji pozorovací úhly, které jsou oproti LCD neskutečné, abychom se konečně dostali k tomu, co chci dnes řešit, a to je odezva.
O každém z uvedených problémů by se dal napsat samostatný článek. V tom dnešním se zaměřím jen na jednu jedinou věc – obnovovací frekvenci a odezvu pixelů a pokusím se všem, kteří si 240Hz OLED nemohou prohlédnout na vlastní oči, přiblížit, v čem se 240Hz OLED liší od běžného 60Hz LED a jak se chová v praxi.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
