Test dvou GeForce GTX 750 Ti — MSI Gaming vs. Asus OC | Kapitola 3
Seznam kapitol
Že se nové GeForce GTX 750 Ti povedly, víte už z recenze referenčního modelu z minulého týdne. Dnes se podíváme na dvě nereferenční karty — OC verzi od Asusu a Gaming od MSI. Oba modely nabízí mírné přetaktování a hlavně dobré provozní vlastnosti. Především druhá jmenovaná karta je i v zátěži absolutně tichá.
Shrnující tabulka s parametry testovaných karet
Testovací sestava
Pro testování využíváme 27" monitor BenQ BL2710PT. Jeho displej má rozlišení 2560 × 1440 bodů, což je zatím nejúspěšnější standard, který díky cenové dostupnosti připadá v úvahu jako lepší alternativa pro dnes už superlevné LCD s plným HD rozlišením 1920 × 1080 bodů.
Tento monitor je primárně určený pro nasazení v profi sféře (je navržený pro CAD/CAM). Má panel s technologií AHVA, pokrývá 100 % barevného prostoru sRGB a je vybavený řadou technologií, které zlepšují ergonomii při práci. Z nich zmíním technologii flicker-free, která eliminuje blikání podsvícení při sníženém jasu (jas LED pro podsvícení není regulovaný pomocí PWM), senzor pro automatickou úpravu jasu v závislosti na světelných podmínkách, podstavec se širokým rozsahem možností polohování včetně pivotu s automatickým otáčením obrazu po otočení panelu nebo třeba hub USB 3.0 s dvojicí snadno dostupných konektorů po straně rámečku.
Pro naše účely je ale nejpodstatnější to, že nabízí kýžené rozlišení potřebné pro testování výkonných karet a kombinaci všech běžně využívaných vstupů VGA, DVI, HDMI a DisplayPort.
Metodika testování
Abych mohl snadno srovnat velké množství karet, použil jsem skladbu celkem devíti moderních, populární a hardwarově náročných her. Hry jsem testoval v rozlišení 1920 × 1080 px. Co se týče vyhlazování hran, testoval jsem s režimy bez, se čtyřnásobným vyhlazováním a také režim s osminásobným vyhlazováním hran, byť je jeho přínos většinou velmi malý. Osminásobné vyhlazování jsem pochopitelně testoval jen u her, které zapnutí tohoto režimu podporují.
Testovací hry
Anno 2070 — K měření výkon jsem vybral jednu z map v režimu volného stavění, kdy jsem na ostrově postavil základní osadu a následně jsem pomocí programu FRAPS měřil výkon při průletu kamerou nad celým ostrovem.
Bioshock: Infinite — Výkon jsem testoval pomocí vestavěného benchmarku. Vnitřní měření výkonu však zatím neběží správně, framerate jsem proto měřil pomocí programu Fraps.
Crysis 3 — K měření jsem vybral lokaci na zarostlém nádraží, která je rozlehlá a současně díky děravé střeše plná nepřímého osvětlení. Framerate jsem měřil pomocí programu Fraps při přibližně minutovém průchodu po mapě.
Far Cry 3 — K měření jsem vybral úsek, kdy jdete dobýt první kemp. Výkon jsem měřil při rychlém proběhnutí kempu, měřený úsek byl přibližně minutu dlouhý. Framerate jsem měřil pomocí programu Fraps.
Grid 2 — K měření výkonu používám vestavěný benchmark. Po jeho spuštění počítačem ovládané auto odjede jedno kolo závodu ve městě Chicago. Testovací scéna je dlouhá přibližně dvě a půl minuty a výsledky testu odpovídají nárokům hry při skutečném hraní.
Hitman: Absolution — Hru testuji pomocí vestavěného benchmarku, který měří výkon při průletu kamery nad zaplněným čínským náměstím. Nastavení detailů bylo nejvyšší možné.
Max Payne 3 — K měření výkonu jsem zvolil úvod hry s přestřelkami proti mafii v moderním mrakodrapu.
Metro: Last Light — K testování Metra používám oficiálně uvolněný benchmark. Režim renderování byl DirectX 11 s nastavením kvality Very High bez i se zapnutým vyhlazováním hran.
Tomb Raider — Tomb Raider má vestavěný benchmark. Ten dle mých zkušeností přibližně odpovídá i nárokům při skutečném hraní, při testování jsem jej proto použil.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
