Test GeForce RTX 4090 Suprim X: To nejlepší na vzduchu od MSI | Kapitola 2
Seznam kapitol
Extrémní čtyřslotový chladič, který si bez potíží poradí s extrémně výkonnou RTX 4090 s extrémní spotřebou. Jsou žravé karty, na kterých už z dálky poznáte, že čip pod chladičem pořádně zatápí, a karty, na kterých to znát není. RTX 4090 Suprim X patří do té druhé skupiny.
Konstrukce karty, konektory
Kryt kombinuje prvky z plastu a broušeného kovu. Na hranách jsou pak vyleštěné plošky zlaté barvy. Vše zařezává, i kolem ventilátorů jsou místo kruhových otvorů osmiúhelníky. Celý design se odkazuje na diamanty, krystaly, geometii s jednoduchými liniemi... Asi chápu snahu designérů stylizovat kartu do podoby vybroušeného klenotu, ale pak mi to zase nejde moc dohromady se světelným cirkusem, který je dnes povinnou výbavou každé karty.
V krytu jsou tři nízkoprofilové ventilátory Torx 5.0 s průměrem rotorů přes 9 cm. Mají dvouřadá kuličková ložiska, což ocení každý, komu se někdy někde větrák s kluzným ložiskem zadřel. Na koncích lopatek jsou spojené dohromady bariérou, která pomáhá zvyšovat statický tlak a protlačit vzduch přes žebrování.
P řady karet trubice rozdělují žebrování kvůli ohybům velkou mezerou do více bloků, MSI je má tvarované tak, aby toho hluchého místa bylo co nejméně.
Jde už o několikátou generaci chladičů twin frozr, co má na horní hraně žeber pasivu vlnky, které pomáhají snižovat hlučnost a v jednotlivých žebrech jsou prolisy s otvory, které pomáhají směrovat proudění vzduchu.
Zadní stranu chrání kovový backplate. V zadní části je podsvícené logo krystalu. Pod krytem jsou v místě horkých komponent teplovodivé podložky, které pomáhají odvádět teplo do backplate.
Jenom mi připadá, že konstruktéři pasiv v zadní části krytem zbytečně přidusili, místo designérské kreace bych vzadu raději viděl jeden velký otvor, aby mohl vzduch aspoň v zadní části volně proudit nad kartu.
Žebra pasivu jsou doslova obrovská, mají bez pár milimetrů výšku celých tří slotů. Ventilátory jsou až nad tříslotovou záslepkou. Pod nimi je základna tvořená vapor chamber a hromada heatpipe, kterými je prošpikovaný celý pasiv.
Zboku je ještě vidět nad plošným spojem masivní kovový rám, který pomáhá kartu vyztužit a zapřít o záslepku. U těžké karty by to bylo skvělé řešení, kdyby se ta záslepka měla o co pořádně opřít. Většina skříní už je tak papírových, že se spíš vzadu vyboulí, než aby těžkou kartu podržely. Speciálně ty, u nichž výrobci vymysleli, že než zapouštět záslepky dovnitř zadní stěny, bude levnější udělat zadní stěnu rovnou jako dlaň a ven vystrčit centimetrové ouško.
Ale za to MSI nemůže, u něj je naopak na pochvalu, že myslí na to, jak by se mohla karta lépe zapřít. Když na to budete myslet také a pořídíte skříň, která má zadní stěnu skutečně pevnou a grafiku neupevníte na frajera jen jedním šroubkem, ale hezky všemi třemi, bude díky rámu s mnohem větší hrdostí vzdorovat gravitaci.
Karta dlouhá 33,5 centimetrů, do strany přesahuje záslepku o tři a půl centimetru. Pokud ale nemáte ke zdroji potřebný kabel se správným napájecím konektorem, musíte počítat s tím, že by pod bočnicí mělo být ještě pár dalších centimetrů pro napájecí chobotnici.
Na trojslotové záslepce je standardní kombinace výstupů – tři DisplayPorty 1.4a a jedno HDMI 2.1.
Pro přídavné napájení slouží nový dvanáctipinový konektor. Nebo chcete-li šestnáctipinový, ale ty čtyři malé piny jsou jen kontrolní, karta podle nich zjišťuje, kolik si z konektoru může vzít.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
