Test Intel SSD 660p 2TB: první disk s QLC; skvělá cena, ale... | Kapitola 4
Seznam kapitol
NAND čipy přichází do dalšího evolučního stádia, po MLC a TLC se dostáváme ke 3D čipům QLC. Ty umožňují zapsat do jedné buňky 4 bity informací, čímž se kapacita zvýší až o 33 procent na čip proti TLC diskům. Intel navíc uvádí dynamickou SLC cache a vysoké hodnoty čtení a zápisu.
Testy malých souborů (nejdůležitější)
Testy malých souborů rozděluji na jednoduché, s dávkováním jednotlivých datových souborů postupně (Queue Depth 1 = QD1), a testy s frontou požadavků, tedy s dávkováním datových souborů najednou (Queue Depth 2 a více). V mnoha benchmarcích také testuji, jak si umí SSD poradit s různou úrovní komprimovatelnosti dat. Pro začátek se podívejme na výkon u nejmenších souborů.
Pro test rychlosti přenosu nejmenších souborů používám AS SSD Benchmark, kde vycházím z propočtu dosažených IOPS v testu 512B. Výsledek stačí vydělit číslem 2048, tedy počtem 512B souborů v megabajtu. Rychlost přenosu dat u takto malých souborů je po přepočtu rovna přístupové době SSD. Čím vyšší rychlost, tím rychlejší přístupová doba. Pokud se výrobci chlubí přístupovými dobami, používají nejčastěji hodnoty právě z toho programu.
Důležitost testu 512 bajtových souborů:
AS SSD měří výsledky s nekomprimovatelnými soubory a ukazuje průměrné hodnoty z několika měření. Naopak v CrystalDiskMarku se ukazují nejvyšší hodnoty z několika měření a data beru z testu maximálně komprimovatelných dat. A nakonec test Anvil Pro ukazuje průměr mezi oběma měřeními, protože výsledky beru z testu 46% (Applications), který testuje data s 46procentní nekomprimovatelností.
Důležitost testů 4kB souborů: