Ticho před bouří: Blíží se další disruptivní technologická změna? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Technologie se nevyvíjejí plynule, ale ve skocích, což je vidět na jejich proměnách v rámci desetiletí. Dnes se ve zdánlivém klidu připravuje řada změn, ale není jasné, co přinese skutečnou revoluci.
Proč mluvím o analogových a hybridních počítačích? Protože dnes tak často diskutované kvantové počítače mají zatraceně podobný princip funkce. Kvantové počítače se dělí na digitální a kvantovou část, kde digitální část slouží pro propojení s internetem, pro přípravu dat, pro ovládání kvantové části a pro zpracování jejích výstupů. Pokud byl klasický hybridní počítač kombinací analogových a digitálních komponent, pak je moderní kvantový počítač kombinací klasických digitálních komponent a těch kvantových.
Analogovost se nám vrací i v dalších komponentách, se kterými se dnes experimentuje, jako je in-memory computing. Pokud se zajímáte o AI, tak víte, že problém je nejenom ve velikosti paměti, kterou potřebujete (aby se do ní vešly rozsáhlé modely a datasety), ale také v její rychlosti, protože potřebujete ty obrovské modely nejenom ukládat, ale taky s nimi nějak pracovat.
V oblasti umělé inteligence se typicky provádí operace typu A*(B+C), tedy kombinace maticového sčítání a násobení. Ukazuje se, že pokud se smíříme s velmi malým počtem operací, jako je právě tahle, můžeme operace svěřit přímo paměti, tedy místo načítání a zapisování všech dat kolem dokola procesor pouze osloví paměť a řekne ji, kde jsou zdrojové a kde je cílová oblast a nechá paměť, ať to celé provede sama.
A v tuto chvíli překvapivě vrací analogová minulost úder: Pokud opustíme uvažování o paměti jako o matici bitů a do paměti uložíme hodnoty analogově, dá se operace A*(B+C) provádět překvapivě úsporně, tedy s poměrně malou strukturální režií. Strukturální režií se rozumí složitost obvodů, které to provádějí, protože nahradit každou paměťovou buňku jejím vlastním procesorem není výhra – ale u analogových obvodů se to dá udělat celkem jednoduše. Ano, platíme za to přesností, protože analogové hodnoty mají menší rozlišení a i přesnost výsledků operací (to je to, co se opět označuje jako fidelity, věrohodnost) – jenomže ono se ukazuje, že u praktické AI je to jedno.
Zvláště u robotiky a u lokální AI (edge coputing) platí, že nižší přesnost nevadí, že jde hlavně o rychlost – a tam může být návrat analogových pamětí schopných provádět vlastní operace výhodou. To je podobné, jako se v šedesátých letech dostaly analogové počítače do pasti, kde na jedné straně byla miniaturizace, na druhé straně limity v přesnosti (fidelity) a na třetí straně cena. Dnes jsou v podobné situaci digitální technologie, které se se dostávají na svoje vlastní meze.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
