Ticho před bouří: Blíží se další disruptivní technologická změna? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Technologie se nevyvíjejí plynule, ale ve skocích, což je vidět na jejich proměnách v rámci desetiletí. Dnes se ve zdánlivém klidu připravuje řada změn, ale není jasné, co přinese skutečnou revoluci.
Dostáváme se do situace, kdy struktury, se kterými pracuje klasická litografie, jsou tak malé, že máme čím dál tím větší problémy s kvantovými jevy, s výtěžností a se stárnutím pod vlivem tepla. Tohle jsou limity, které možná obejdeme s pomocí nových materiálů, ale každý, zdá se, obchází jenom jeden z faktorů.
Grafenové struktury dovolují snížit odpor a zvýšit rychlost průchodu elektronů, ale žádají, aby to, co z nich stavíme, bylo úplně dvojrozměrné, zcela placaté. Adiabatické procesory slibují příchod zvratných výpočtů a eliminaci ztrátového tepla, ale, za prvé, to je faktor, který nás zatím úplně netrápí (zdrojů ztrátového tepla je více) – a navíc zvyšují složitost návrhu jak čipů, tak i algoritmů, protože pokud má magie zvratných výpočtů fungovat, musí to být zvratné úplně celé, tedy jak na úrovni obvodů, tak i algoritmů.
Zásadním problémem dneška není to, že by výzkumníci a vývojáři neměli nápady, ale že se zdá, že každé jejich řešení specificky řeší jenom jeden z aspektů, jeden z problémů – a to je samozřejmě problém. U kvantových počítačů máme kvantovou diskrétní Fourierovu transformaci, která je základem Shorova algoritmu, ale máme jinak jen málo problémů, kvůli kterým by se je vyplatilo stavět. Neříkám, že se je stavět nevyplatí, velmi perspektivně vypadá většina optimalizačních úloh – ale kvantový Doom je opravdu taková legrácka a je docela dost možné, že se za našich životů kvantové počítače jednoduše nestanou mainstreamem, ne v takové podobě, ve které se na nich pracuje.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
