Trumpova reindustrializace aneb má smysl obnovit národní výrobu? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Současná celní válka Donalda Trumpa vypadá naprosto nepředvídatelně a neuvěřitelně. Existují tři teorie, proč se do toho pustil, jedna z nich říká, že je to snaha reindustrializovat Ameriku po dekádách předchozí deindustrializace. Má to ale smysl?
Problém je v tom, že i když máte vůli a peníze, reindustrializace nebude rychlý proces. Počítače a jejich komponenty jsou investičně i technologicky náročné odvětví, potřebují spoustu energie a také spoustu zaškoleného personálu. Tohle nepůjde úplně snadno, i když se o to pokusí.
Navíc – kdo půjde zpět? Od počátku 90. let se vlastnictví brandů přesunuje k asijským vlastníkům, kteří dokázali vytěžit značky, které prostě na Západě nedokázaly přežít. Klasickým příkladem je odkoupení výroby PC od IBM značkou Lenovo: Zatímco IBM prostě nedokázala na svých PC přes jejich vysokou cenu vydělávat, Lenovo prosperuje. Domníváte se, že když se výroba vrátí zpět, bude najednou konkurenceschopná? Anebo bude nutné držet celní bariéry trvale vysoko, aby se to vyrovnalo?
Optimalizace ve výrobě PC komponent je brutální – a často vede k tomu, že se podobná výroba shromažďuje na geograficky blízkých místech, což ji činí zranitelnou jak vůči přírodním katastrofám (jako byly záplavy v Thajsku v roce 2012), tak i proti válečným konfliktům. Nemusíte se přímo účastnit války, abyste měli problém s výrobou a s logistikou, jak nám ukazují Hútiové v Jemenu – a bude problém.
Čína to ví – a ví, že její námořní logistika může být podvázána na mnoha místech, protože Jihočínské moře představuje svého druhu jezero, které by se dalo zablokovat. Proto rozjeli projekt Severní cesty (námořní cesta kolem severního pobřeží Ruska), ale také Hedvábné stezky, která má udržet logistické trasy z Číny do Evropy a na Blízký východ. Čína se připravuje na potenciální konflikt kroky, řekl bych, dvojího účelu, protože z nových cest i zvýšených rezerv vzácných kovů budou profitovat v případě války i v případě míru.
Trump chce možná obnovit nezávislost na čínské výrobě, protože pokud by na Číně byly USA ekonomicky a logisticky závislé, svazovalo by jim to ruce i v případě, že by tyto země nebyly přímo ve válce, ale Čína by například vyvíjela politický nátlak na USA a hrozila jim omezením dodávek v případě, že by Spojené státy dělaly něco, s čím Čína nesouhlasí.
Tato nezávislost je pochopitelná a dává mi perfektní smysl při výrobě vojenských zařízení a zařízení dvojího užití (tedy stále významných v případě konfliktů, ale i civilně využitelného), ale i po částečném přesunu výroby do USA si nedovedu představit, že by byla domácí výroba konkurenceschopná.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
