Trumpova reindustrializace aneb má smysl obnovit národní výrobu? | Kapitola 2

Většina celních válek začíná jako jednostranné sankce, které mají protivníka donutit udělat to, co chcete. Je to založeno na přesvědčení, „že ten druhý nebude mít koule na cla reagovat“, což se ale může vymknout. Řada názorů říká, že zavádění protektivních cel v USA na konci 20. let počátku dvacátého století přinejmenším rozjelo velkou ekonomickou krizi, namísto podpory amerického průmyslu to zničilo export, uvrhlo to svět do krize. A protože Německo tehdy nemělo na splácení válečných reparací, vedlo to ke krizi takového formátu, že vedla k vzestupu nacismu.

V současnosti vede Trump celní válku s celým světem, ale především s Čínou, což bude zajímavé, protože ekonomická válka s ní se vede už docela dlouho a Čína se tomu přizpůsobila. Západ si myslí, že je tak cenným trhem, že je tak bohatý, že si s ním Čína netroufne neobchodovat, ale ta jeví známky, že se dlouhodobě připravuje na konfrontaci a že se na ni adaptuje.

Západ Čínu odstavil od ISS, udělali si vlastní stanici Tiangong. Odstavili jsme je od špičkových AI a čipových technologií, dělají si vlastní. Čína si vyvíjí vlastní kvantové počítače, grafické akcelerátory a buduje vlastní fabriky na čipy. Huawei, firma systematicky embargovaná Západem, nedávno předvedla Huawei Mate XT, první trifold mobil, tedy ohebný mobil se dvěma klouby. Já nevím jak vy, ale já to vnímám jako takové zdvořilé F-U, protože dosáhli nejen prvenství, ale také s jejich vlastní verzí Androidu.

Čína se na konflikt připravuje metodicky, systematicky – například tím, že kontroluje zásoby vzácných kovů a syslí si je. Na Trumpova cla můžou zareagovat embargem na vzácné kovy, což bude sabotovat jakékoliv snahy o návrat průmyslu, který je na nich závislý. Kromě rozvoje vlastní průmyslové základny Čína buduje vztahy s rozvíjejícími se partnery, jako je třeba Afrika, což nám může připadat jako směšné, ale oni tam vyměňují levnou elektroniku a půjčky za suroviny, což je pro ně přijatelná cena.