Umělci válčí s AI: Příprava na lidskou obsolenci | Kapitola 3
Seznam kapitol
Zatímco před rokem měli z kreativní AI umělci většinou jen prču, nové verze jsou tak dobré, že přinesly údiv, pak šok a hněv – a nyní začíná otevřená válka, protože si uvědomili, že většinu z nich generativní AI dokáže plně nahradit.
Nedostatečná transformativnost práce AI
Námitka týkající se nedostatečné transformativnosti nemůže obstát. To, jak pracují difúzní modely, je přímo definice transformace: Nemanipuluje se ani s původními díly, ani s jejich částmi. Model se učí jednotlivé vzory a ty ve fázi generování halucinuje či imaginuje ze šumu, což v podstatě kompletně eliminuje argumentaci, že jde o pouhé dílo derivativní.
Nikdo vám nemůže zabránit, abyste se díváním na cizí díla nenaučili tvořit sami a potom tvořili podobné věci v podobném stylu. Naopak, je to základní mechanismus, kterým se sami lidé učí tvořit vlastní umění.
Proces latentní difúze replikuje tento proces poměrně dokonale – včetně toho, že se imaginace patrně vynořuje ze šumu. Většina umění a vůbec většina originálních děl má rekombinativní charakter, takže tento argument rozhodně neobstojí.
Spousta děl je navíc zcela volná (patří do public domain), takže je v podstatě nelze chránit, i kdyby se vám hodně chtělo. Rarita uměleckých děl se typicky vztahuje k originálům, které jsou jedinečné, běžně se dělají jejich reprodukce, které nelze chránit, jakmile jednou spadnou do public domain. I u děl, která nejsou public domain, je ale stále možné pozorovat je a učit se z nich. Dělají to tak všichni a jednoduše neexistuje důvod, proč by to tak nemohla dělat i AI.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
