Úvaha - Typologie diskutujících | Kapitola 4
Seznam kapitol
Pokud bych měl jmenovat jediný zásadní rozdíl klasických médií oproti internetovým, vyzdvihl bych patrně interaktivitu. Čtenáři nejsou pasivní, mohou komentovat, diskutovat, ponižovat autora, opravovat ho, uvádět zcestné informace - zkrátka a dobře nechají pisálkům vše vyžrat. To u klasických médií moc nehrozí. Pojďme se těm diskuzím podívat pod pokličku.
Specifický poddruh představují jardové, kteří dokážou najít ve všem politické téma,
dokazujících, že ČSSD / ODS je banda zlodějských hajzlů, a nebo patří k
souboru antagonistů proamerických a antiamerických. S vytrvalostí
štěnic dokážou kontaminovat úplně každou diskusi, ať už je to zpráva o
přípravě letu meziplanetární sondy na Pluto a nebo informace o
základním výzkumu vývoje oplatek pro máčené sušenky. Zaplaťbůh nepatří
na technologických serverech k běžnému typu návštěvníků, ale některé
zpravodajské servery jsou jimi tak zahlceny, že diskuse vypadají spíš
jako jejich hřiště. Handrkovanicí se baví celé dny, přelévají se z
diskuse na diskusi - a z celého charakteru debaty je jasné, že jim je
vlastně ukradené, na jaký to server vlastně píšou. Pilně tapetují celé
strany názory své oblíbené strany a vůbec si neuvědomují, jak medvědí
službu jí tím prokazují, protože obdivují-li takoví primitivové určitou
stranu, vy, jakožto vzdělaní a inteligentní, ji na základě jejich
školáckého snažení propadnete stěží.
Můj nejoblíbenější typ je "poznámkář
faktický". Mnoho čtenářů, zvláště technologických textů,
nejsou žádní hlupáci. Řada má spoustu velmi dobrých faktických doplňků
či naopak dobře podložených názorů nesouhlasných. I když se snažíte
sebevíc, může vám ujet nějaký paskvil - a nemusí jít jenom o pověstné
"trvalo to celý světelný rok", tedy smíšení jednotek času a
vzdálenosti. Tento typ člověka vás s větší či menší elegancí upozorní
na omyl a buď to učiní elegantně a vlídně, a nebo naopak hrubě. Tak
jako tak - dává to smysl a text to obohacuje. Takový diskutér jest
rozhodně vítán!
Velmi podobný mu je "fanatik
zatvrzelý", který si myslí, že má správné informace - ale
ať už je má a nebo je zcela mimo, prezentuje je bez ohledů na okolí. Je
schopen hádat se i několik dní o to, jak se věci mají - a pokud je
navíc mimo, dokáže snášet tu nejneuvěřitelnější směsku nesmyslů, o
které se stále a dokolečka hádá. Těmto lidem často chybí odborné
vzdělání, vše, co kdy potřebovali, se dozvěděli někde na netu - a
zatvrzele opakují nesmysly, protože si je jednou přečetli a dále je
ověřovat nepotřebují - a stále melou svou. Tomuto typu člověka není
možné vysvětlit, že se v něčem spletl - buď vás konvertuje na svoji
víru a nebo vás zavrhne a setrvale, nezřídka i přes několik diskusí k
nesouvisejícím tématům, bude pronásledovat. Na tento typ jedince platí
jediné pravidlo - musíte je ignorovat a nereagovat. Tím, že je
ignorujete, získají dojem, že vyhráli. Vy pro změnu nabudete
přesvědčení, že už se snad utahali a šli spát.
Válka v diskusích je zbytečná. Pokud se hádáním bavíte, protože se
zrovna nudíte, dobře. To dává smysl. Má to jakýsi psychohygienický
aspekt. Ale brát to vážně? To snad ne... Ono vůbec na internetu platí
jednoduché pravidlo: Nemá smysl se nějak valně pozastavovat nad
diskusemi a lámat si nad nimi hlavu. Je lepší napsat nový článek, než
neustále debatovat nad starým. A diskuse jako taková? Někdy může být
obohacující, ve většině případů je ale hádka úplně nesmyslná. Jak praví
starý internetový vtípek: "Arguing on the internet is like running in
the Special Olympics. Even if you win, you're still retarded." (Hádat
se na internetu je stejné, jako když běžíte na olympiádě pro mentálně
postižené. I když vyhrajete, stále jste retardovaný.) Je to, pravda,
docela ostrá, ale velmi výstižná hláska, která nekritizuje
paraolympiádu, ale nesmyslnost hádek v diskusích. Nikam nevedou a
vítězství v nich je bezvýznamné. Nedostanete za ně povýšení, peníze a
ani čokoládový bonbón. Nevede to nikam, než k falešnému přesvědčení, že
vás ostatní respektují. Ve skutečnosti je ale klidně možné, že na vás
jednoduše kašlou. Vítězství v takové diskusi někdy připomíná vítězství
pudla, který štěká na kolemjdoucí po chodníku a s každým, kdo ho mine a
začne se vzdalovat, má větší a větší pocit, že vyhrává a že je fakt
drsný borec.
Komentář? To dává smysl. Vtipná glosa? Vždy vítáno. Hádky, tapetování,
hraní si na největšího kohouta na smetišti? Slabomyslné, přátelé,
slabomyslné. Ten, kdo má dojem, že je vše napsáno špatně, si může
raději založit blog a nebo napsat článek vlastní. Pak se můžeme klidně
pohádat na jeho domácím hřišti!