Úvaha: Zpět k primitivním technologiím?
Čtení technoskeptických webů mě vždy naplňuje smíšenými pocity. Nejsem si jistý, zda autoři, zaměřující se hlavně na ekologii, hledají řešení problémů a nebo jenom důvody, proč se vrátit na stromy. Samozřejmě každý má právo na svůj názor, ale některé "eko" myšlenky jsou opravdu perly.
Na Low Tech
Magazine tak například objevíme takové myšlenky, že když
snížíme rychlost pohybu vozidel na polovinu, ušetříme polovinu paliva,
jelikož odpor vzduchu roste s kvadrátem rychlosti. Ano, pojedeme
dvakrát déle, ale spotřebujeme jen polovinu, tvrdí autoři. Když
nepojedeme vůbec nikam, nespotřebujeme pochopitelně vůbec nic, dodal
bych. Ano, elektrická auta by mohla být řešením, ale ta by se zase
musela rychle nabíjet, čímž by se přetěžovala elektrická síť, namítají
ekomyslitelé. Člověk má až dojem, že by po vzoru Amishů měl sedět doma,
maximálně dojet někam drožkou a kdyby se mu nechtělo jít spát se
soumrakem, měl by si vzít máselnici a pro zábavu si natlouci nějaké to
vlastní máslo.
To, že ekoradikálové žvaní nesmysly a pouze trojčlenkou přepočítávají
jakési cifry, je kapitola sama pro sebe. Ne nadarmo jeden ze čtenářů
poznamenal, že automobily jsou z hlediska spotřeby nejefektivnější
nikoliv při minimální rychlosti, ale při rychlosti optimální (udává se
rychlost kolem 80 km/h), takže by se místo snižování rychlosti měla
spíše zavést minimální povolená rychlost. A nemělo by se zrychlovat a
brzdit, jelikož to není úsporné.
Low Tech Magazine představuje poměrně bizarní
kombinaci myšlenek, které stojí za zvážení a totálních blábolů, které
vypadají prostě jako by nebyly myšleny vážně ani autory samotnými.
Jeden z pozoruhodných textů se například pokouší doložit, že internet
je zastaralý, protože zasílání obsahu pozemními přepravními službami
dokáže přenést větší objem dat za časovou jednotku, než broadband. Tato
myšlenka má, pravda, jisté logické aspekty - pokud se pokoušíte
přepravit velké množství nelegálního obsahu, nejlepší je na to
harddisk, na který nalijete libovolné množství zaheslovaných dat a
zařídíte, že se při běžné kontrole bude tvářit jako prázdný. Jako
prázdný ho také deklarujete a pošlete - je to méně nápadné, než abyste
se pokoušeli přelévat terabyty přes internet. Jinak je ovšem
překvapující, že se autor nikde nezamýšlí ani nad interaktivitou
internetu, ani nad faktem, že obvykle potřebujete stahat spoustu malých
balíčků dat z různých míst - a pokud se podíváte na nějakých 20
stránek, které fyzicky sídlí v deseti zemích, už by se asi dvacetkrát
objednávaná UPSka z deseti zemí opravdu nevyplatila. Zkrátka a dobře se
mi zdá, že si autoři podobných textíků tak nějak zkonstruují myšlenkový
experiment v nejlepší Einsteinově tradici a analyzují ho, jako by
jejich předpoklady byly pravda pravdoucí.
Low Tech Managazine se nově pustil s gustem do "zbytečných
elektronických gadgetů" a dokládá, že je zde zásadní problém s jejich
energetickou náročností. Moderní elektronika papá hodně – a ta výkonná
ještě více. Supervýkonný procesor a nebo grafická karta spotřebuje
velké množství energie – ať už je idle a nebo pod zátěží – a nemalou
energii také budete potřebovat na lepší chlazení, ať už to je
kapalinové a nebo kryogenické. Ani ten kapalný dusík nevznikne jenom
tak, na jeho výrobu je také potřeba spousta energie, takže před sebou
máme plýtvání srovnatelné třeba se závodem dragsterů. Obscénní mrhání
cennou energií, není-liž pravda? Pravda, v poslední době se výrazně
zlepšuje energetická náročnost spotřebičů samých, připouštějí autoři,
ale stále to není dost.
Mimo vlastní konzumaci energie spotřebičem tu jsou ale další faktory,
například energie potřebná na provoz infrastruktury. Pokud se
připojujete k internetu, je mezi vámi a serverem, na kterém se nachází
tento článek, celá řada zařízení, které z hlediska spotřeby "nevidíte"
- wifi spoty, routery, páteřní stroje a tak dále a tak dále. Abyste si
mohli text přečíst, musí celá infrastruktura spalovat fosilní paliva a
dusí nás exhalacemi.